ICS 13.160 Září 2002
|
|
Vibrace - Měření a hodnocení expozice |
ČSN 01 1406 |
idt ISO 5349-2:2001
Mechanical vibration - Measurement and evaluation of human exposure to hand-transmitted vibration - Part 2: Practical
guidance for measurement at the workplace
Vibrations mécaniques - Mesurage et évaluation de l’exposition des individus aux vibrations transmises par la main -
Partie 2: Guide pratique pour le mesurage sur le lieu de travail
Mechanische Schwingungen - Messung und Bewertung der Einwirkung von Schwingungen auf das Hand-Arm-Systém
des Menschen - Teil 2: Praxisgerechte Anleitung zur Messung am Arbeitsplatz
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 5349-2:2001. Evropská norma EN ISO 5349-2:2001 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 5349-2:2001. The European Standard EN ISO 5349-2:2001 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 2002 65173 |
Národní předmluva
Citované normy
ISO 2041:1990 zavedena v ČSN ISO 2041 (01 1400) Vibrace a rázy - Slovník
ISO 5349-1:2001 zavedena v ČSN EN ISO 5349-1 (01 1406) Vibrace - Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce - Část 1: Všeobecné směrnice
ISO 5805:1997 zavedena v ČSN ISO 5805 (01 1402) Vibrace a rázy - Expozice člověka - Terminologie
ISO 8041:1990 zavedena v ČSN ISO 8041 (36 4806) a v ČSN ISO 8041/Změna 1 (36 4806) Vibrace působící na člověka - Měřicí přístroje
ISO 8662 (všechny části) zavedeny v sérii ČSN EN ISO 8662 (10 6010) Ruční mechanizovaná nářadí -
Měření vibrací na rukojeti
Vypracování normy
Zpracovatel: J.E.S., IČO 12494372, Ing. Zdeněk Jandák, CSc.
Technická normalizační komise: TNK 11 Vibrace a rázy
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jaromír Čížek
|
EVROPSKÁ NORMA EN ISO 5349-2 |
ICS 13.160
|
Vibrace - Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce - Mechanical vibration - Measurement and evaluation |
|
|
Vibrations mécaniques - Mesurage et évaluation |
Mechanische Schwingungen - Messung |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-06-22.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Předmluva
Text EN ISO 5349-2:2001 připravila technická komise CEN/TC 231 „Vibrace a rázy“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN, ve spolupráci s technickou komisí ISO/TC 108 „Vibrace a rázy“.
Této evropské normě je nutno nejpozději do února 2002 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do února 2002.
Uživatelé této EN, připravené v oblasti působnosti článku 137 (dříve 118a) Smlouvy o ES, by si měli být vědomi toho, že normy nemají žádný právní vztah ke směrnicím, které mohou být vypracovány podle článku 137 Smlouvy. Kromě toho národní legislativa v členských státech může obsahovat přísnější požadavky, než jsou minimální požadavky směrnice vycházející z článku 137. Informace o vztahu mezi směrnicemi založenými na článku 137, zavedenými do národní legislativy a touto EN mohou být uvedeny v národní předmluvě k národní normě zavádějící tuto EN.
Přílohy A až E této evropské normy jsou informativní.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Obsah
Strana
Úvod................................................................................................................................................................................................... 6
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 7
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 7
3 Termíny, definice a značky................................................................................................................................................. 7
3.1 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 7
3.2 Značky................................................................................................................................................................................... 8
4 Hodnocené veličiny............................................................................................................................................................. 8
5 Příprava postupu měření................................................................................................................................................... 8
5.1 Obecně.................................................................................................................................................................................. 8
5.2 Výběr pracovních činností pro měření............................................................................................................................. 9
5.3 Organizace měření............................................................................................................................................................. 9
5.4 Doba trvání měření vibrací............................................................................................................................................... 10
5.5 Odhad denní doby trvání expozice vibracím................................................................................................................. 11
6 Měření velikosti vibrací...................................................................................................................................................... 12
6.1 Měřicí vybavení................................................................................................................................................................... 12
6.2 Zdroje nejistoty při měření vibrací.................................................................................................................................. 16
6.3 Kontrola a ověření měřicího řetězce.............................................................................................................................. 17
7 Nejistota hodnocení denní expozice vibracím............................................................................................................. 17
7.1 Nejistota měření zrychlení............................................................................................................................................... 17
7.2 Nejistota měření doby expozice...................................................................................................................................... 18
7.3 Hodnocení nejistot............................................................................................................................................................ 18
8 Výpočet denní expozice vibracím.................................................................................................................................... 18
9 Uváděné údaje................................................................................................................................................................... 18
Příloha A (informativní) Příklady měřicích míst....................................................................................................................... 21
Příloha B (informativní) Hodnocení expozice vibracím v intervalech delších než jeden den.......................................... 28
Příloha C (informativní) Mechanické filtry.................................................................................................................................. 29
Příloha D (informativní) Návod pro připevnění akcelerometrů............................................................................................. 30
Příloha E (informativní) Příklady výpočtu denní expozice vibracím....................................................................................... 33
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 40
Úvod
Strojní zařízení uvedená do provozu mohou exponovat pracovníky vibracím přenášeným na ruce, které mohou narušovat pohodlí, pracovní výkonnost a za určitých okolností ohrožovat zdraví a bezpečnost. V ISO 5349-1 jsou specifikovány obecné požadavky pro měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce. Cílem této části ISO 5349 je poskytnutí praktických směrnic k správnému provádění měření v souladu s ISO 5349-1 a pro vývoj účinné strategie pro měření vibrací přenášených na ruce na pracovním místě.
Použití strategie popsané v této části ISO 5349 podá reálný obrázek o denní expozici dělníka na pracovním místě a důležitých nejistotách.
Hodnocení expozice vibracím lze rozdělit do určitého počtu zřetelných stupňů:
– identifikování řady oddělených činností, které vytvářejí běžný pracovní snímek obsluhy;
– výběr měřených činností;
– měření efektivní hodnoty zrychlení pro každou vybranou činnost;
– hodnocení doby typické denní expozice pro každou identifikovanou činnost;
– výpočet energeticky ekvivalentní souhrnné hodnoty vibrací za 8 h (denní expozice vibracím).
Hodnocení expozice vibracím, jak je popsáno v ISO 5349-1, je založeno výlučně na měření velikosti vibrací na oblastech úchopu nebo rukojetích a stanovení dob expozice. V úvahu se neberou přídavné činitele, jako jsou síly stisku a přítlaku vyvíjené obsluhou, poloha ruky a paže, směr vibrací, podmínky prostředí atd. Tato část ISO 5349, která je aplikací ISO 5349-1, nestanovuje návod k hodnocení těchto přídavných činitelů. Uznává se však, že uvádění všech důležitých informací má význam při vývoji zdokonalených metod posuzování rizika vibrací.
1 Předmět normy
Tato část ISO 5349 poskytuje směrnice pro měření a hodnocení vibrací přenášených na ruce na pracovním místě v souladu s ISO 5349-1.
Tato část ISO 5349 popisuje předběžná opatření, která je třeba splnit při provádění reprezentativních měření vibrací a při určování doby denní expozice při každé činnosti, pro účely výpočtu energeticky ekvivalentní souhrnné hodnoty vibrací za 8 h (denní expozice vibracím). Tato část ISO 5349 poskytuje prostředky k určení důležitých pracovních činností, které by se měly vzít v úvahu při určování expozice vibracím.
Tato část ISO 5349 se vztahuje na všechny situace, kdy jsou lidé exponováni vibracím přenášeným na soustavu ruka-paže z ručního nebo rukou vedeného zařízení, opracovávaných předmětů nebo ovládacích prvků, které vibrují, na mobilních nebo stacionárních strojních zařízeních.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz