Zdroj: www.cni.cz

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13.340.10                                                                                                                                   Leden 2003

Ochranné oděvy - Ochrana proti teplu
a ohni - Zkušební metoda: hodnocení
materiálu a kombinací materiálů
vystavených sálavému teplu

ČSN
EN ISO 6942

83 2744

                                                                                                     idt ISO 6942:2002

Protective clothing - Protection against heat and fire - Method of test: Evaluation of materials and material assemblies
when exposed to a source of radiant heat

Vêtements de protection - Protection contre la chaleur et le feu - Méthode d’essai: Evaluation des matériaux et
assemblages des matériaux exposés à une source de chaleur radiante

Schutzkleidung - Schutz gegen Hitze und Feur - Prüfverfahren: Beurteilung von Materialien und Materialkombinationen,
die einer Hitze-Strahlungsquelle ausgesetzt sind

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 6942:2002. Evropská norma EN ISO 6942:2002 má status české technické normy.

This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 6942:2002. The European Standard EN ISO 6942:2002 has the status of a Czech Standard.

Nahrazení předchozích norem

Touto normou se nahrazuje ČSN EN 366 (83 2744) z února 1995.

 

 

 

 

 

© Český normalizační institut, 2003                                                                                                                                          65881
Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány
a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

 


Strana 2

Národní předmluva

Změny proti předchozí normě

Tato norma oproti předchozí normě:

      doplňuje některé další termíny a definice;

      neuvádí podrobný popis a zobrazení některých částí zkušebního zařízení: zkušebního rámu včetně chladící soustavy a držáku zkušebního vzorku;

      stanoví jiné provedení některých částí zkušebního zařízení: držáků zkušebních vzorků a kalorimetru;

      stanoví odlišný postup vyhodnocení výsledků při metodě/zkoušce B;

      uvádí vztah ke směrnici EU.

Citované normy

EN 20139 zavedena v ČSN EN 20139 (80 0056) Textilie - Normální ovzduší pro klimatizování a zkoušení

IEC 60584-1 dosud nezavedena

Citované předpisy

Směrnice Rady 89/686/EHS z 2. prosince 1989, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, v platném znění.

Upozornění na národní poznámky

Do normy byla doplněna informativní národní poznámka v příloze ZA.

Vypracování normy

Zpracovatel: Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha, IČO 025950, Ing. Jan Šafr

Technická normalizační komise: TNK 3 Osobní ochranné prostředky

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák


Strana 3

                                                                                      Červen 2002
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM

ICS 13.340.10                                                                                                     Nahrazuje EN 366:1993

Ochranné oděvy - Ochrana proti teplu a ohni - Zkušební metoda:
hodnocení materiálu a kombinací materiálů vystavených sálavému teplu
(
ISO 6942:2002)

Protective clothing - Protection against heat and fire - Method of test:
Evaluation of materials and material assemblies when exposed to a source of
radiant heat
(ISO 6942:2002)

 

Vêtements de protection - Protection contre la

chaleur et le feu - Méthode d’essai: Evaluation des

matériaux et assemblages des matériaux exposés

à une source de chaleur radiante
(ISO 6942:2002)

Schutzkleidung - Schutz gegen Hitze und Feur -

Prüfverfahren: Beurteilung von Materialien und

Materialkombinationen, die einer Hitze-

Strahlungsquelle ausgesetzt sind
(ISO 6942:2002)

Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-11-12.

Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

 

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel

© 2002 CEN.    Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky       Ref. č. EN ISO 6942:2002 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.


Strana 4

Obsah

Strana

Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5

Úvod................................................................................................................................................................................................... 6

1       Předmět normy....................................................................................................................................................................... 6

2       Normativní odkazy.................................................................................................................................................................. 6

3       Termíny a definice.................................................................................................................................................................. 6

4       Podstata................................................................................................................................................................................... 7

4.1    Metoda A................................................................................................................................................................................... 7

4.2    Metoda B.................................................................................................................................................................................. 7

5       Zkušební zařízení.................................................................................................................................................................... 7

5.1    Všeobecně............................................................................................................................................................................... 7

5.2    Zdroj sálání.............................................................................................................................................................................. 8

5.3    Držák zkušebního vzorku....................................................................................................................................................... 9

5.4    Kalorimetr................................................................................................................................................................................ 9

5.5    Zařízení pro měření a záznam teploty............................................................................................................................... 10

5.6    Umístění zkušebního zařízení............................................................................................................................................ 10

6       Odběr vzorků......................................................................................................................................................................... 10

7       Zkušební podmínky............................................................................................................................................................. 11

7.1    Klimatizované ovzduší......................................................................................................................................................... 11

7.2    Zkušební ovzduší................................................................................................................................................................. 11

7.3    Hustota tepelného toku....................................................................................................................................................... 11

8       Zkušební metoda................................................................................................................................................................. 11

8.1    Přípravná opatření................................................................................................................................................................ 11

8.2    Kalibrace zdroje sálání....................................................................................................................................................... 12

8.3    Zkouška A.............................................................................................................................................................................. 12

8.4    Vyhodnocení A...................................................................................................................................................................... 12

8.5    Zkouška B.............................................................................................................................................................................. 12

8.6    Vyhodnocení B...................................................................................................................................................................... 13

9       Protokol o zkoušce............................................................................................................................................................... 13

Příloha A (informativní) Přesnost metody B............................................................................................................................. 14

Příloha ZA (informativní) Ustanovení této evropské normy vyjadřující podstatné požadavky nebo jiná ustanovení
směrnic EU........................................................................................................................................................................... 15


Strana 5

Předmluva

Tento dokument (ISO 6942:2002) byl připraven technickou komisí ISO/TC 94 „Osobní ochrana - Ochranné oděvy a prostředky“ ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 162 "Ochranné oděvy včetně ochrany rukou a paží a záchranných vest", jejíž sekretariát zajišťuje DIN.

Této evropské normě je nutno nejpozději do prosince 2002 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do prosince 2002.

Tento dokument nahrazuje EN 366:1993.

Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění podstatných požadavků směrnice (směrnic) EU.

Vztah ke směrnici (směrnicím) EU je uveden v informativní příloze ZA, která tvoří nedílnou součást této normy.

Příloha A je informativní.

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.


Strana 6

Úvod

Ochranný oděv proti sálavému teplu se používá při různých příležitostech a podle toho se intenzita sálání (charakterizovaná hustotou tepelného toku) působící na materiál oděvu pohybuje v širokém rozmezí. Tato evropská norma stanoví dvě zkušební metody, které mohou být použity pro všechny druhy materiálů; s ohledem na zamýšlené použití materiálu musí být však správně vybrána hustota tepelného toku a výsledky musí být správně interpretovány.

Průmysloví dělníci a hasiči mohou být vystaveni poměrně nízké intenzitě sálání po dlouhou dobu. Na druhé straně, průmysloví dělníci nebo hasiči mohou být vystaveni střední intenzitě sálání po poměrně krátkou dobu nebo vysoké intenzitě po velmi krátkou dobu. V posledním zmíněném případě se může materiál dokonce i zničit.

Materiály pro ochranné oděvy mohou být zkoušeny střední nebo vysokou hustotou tepelného toku. Reakce na zkoušku podle metody A, časy t12 a t24 a součinitel prostupu (tepla) měřený pomocí metody B charakterizuje materiál. Metoda B je dále upřesněna v příloze A.

1 Předmět normy

Tato evropská norma stanoví dvě doplňující metody (metodu A a metodu B) umožňující určit chování materiálů pro ochranné oděvy proti teplu vystavené působení sálavého tepla.

Tyto zkoušky se provádějí na typických jednoduchých nebo vícevrstvých tkaninách nebo jiných materiálech pro ochranné oděvy proti teplu. Jsou taky použitelné pro sestavy odpovídající oblečení sestavenému z ochranných oděvů proti teplu a spodního oblečení (prádla) nebo bez něj.

Metoda A slouží k vizuálnímu posouzení změn materiálu po působení sálavého tepla. Metodou B se zjišťuje ochranný účinek materiálů. Materiály mohou být zkoušeny buď oběma metodami nebo jen jednou z nich.

Zkoušky podle těchto dvou metod slouží k roztřídění (klasifikaci) materiálů; nicméně, aby bylo možné určit nebo prohlásit materiál jako vhodný pro ochranné oděvy, musí být vzata v úvahu dodatečná kritéria.

Protože zkoušky se provádějí při teplotě místnosti, výsledky nemusí vždy odpovídat chování materiálů při vyšších teplotách okolí a proto jsou v omezeném rozsahu vhodné pouze pro návrh provedení ochranného oděvu ze zkoušených materiálů.



-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz