Úvod

Odhad magnitudy je psychofyzikální technika zařazování do stupňů, při níž pozorovatelé přiřazují číselné hodnoty odhadnuté magnitudě vlastnosti. Jediným požadavkem kladeným na posuzovatele je, aby přiřazené hodnoty odpovídaly poměrovému principu, tj. pokud se jeví vlastnosti vzorku B dvojnásobně výraznější v porovnání se vzorkem A má být hodnota přiřazená vzorku B dvojnásobkem hodnoty přiřazené vzorku A. S použitím odhadu magnitudy mohou být posuzovány vlastnosti jako jsou intenzita, příjemnost nebo přijatelnost.

Odhad magnitudy může poskytnout výhody proti ostatním metodám zařazování do stupňů zejména tehdy, je-li limitován počet posuzovatelů a dostupný čas pro výcvik. Současně poskytuje vysoký stupeň pružnosti jak pro vedoucího komise, tak pro posuzovatele. Jsou-li již předem v tomto odhadu magnitudy zacvičeni, jsou posuzovatelé všeobecně schopni využít své dovednosti pro široký rozsah vzorků a vlastností s minimálním dodatečným výcvikem.

Výše uvedená metoda podléhá rovněž v menší míře „koncovým vlivům“ proti metodám, které využívají spojité nebo nespojité odpovědní stupnice. Tyto „koncové vlivy“ nastávají, nejsou-li posuzovatelé seznámeni s rozsahem předpokládaných počitků. Potom mohou posuzovatelé přiřazovat jeden z počátečních vzorků do kategorie, která je příliš blízká jednomu z konců stupnice. Následkem toho mohou pociťovat nedostatek možností dalšího stupňování a jsou nuceni klasifikovat vzorky, vnímané jako rozdílné, do téže kategorie. K tomu nedochází u odhadu magnitudy, kde je teoreticky možný nekonečný počet kategorií.

To, že je umožněno každému posuzovateli začít hodnocení při jakékoliv číselné hodnotě, tj. použít jeho vlastní stupnici, umožňuje vznik zvláště důležitému „vlivu posuzovatele“. Zde se však naskýtají různé cesty řešení tohoto problému:

–      variační analýza (ANOVA) umožňuje vzíti v úvahu „vliv posuzovatele“ a interakce;

–      posuzovatelé mohou být nuceni využívat společnou stupnici použitím referenčního vzorku, jemuž byla přiřazena určitá hodnota;

–      údaje získané od posuzovatele mohou být převedeny do společné stupnice s využitím některé z početných metod transformace stupnice.

Je na experimentátorovi, aby v závislosti na okolnostech zvolil nejvhodnější přístup.

Metoda odhadu magnitudy není nejúčinnější technikou pro stanovení malých rozdílů mezi podněty nebo pro posuzování v sousedství prahu detekce.