Zdroj: www.cni.cz
ICS 67.240 Prosinec 2002
|
Senzorická analýza - Metodologie - |
ČSN 56 0035 |
Sensory analysis - Methodology - Magnitude estimation method
Analyse sensorielle - Méthodologie - Méthode d’estimation de la grandeur
Sensorische Analyse - Methodologie - Verfahren zur Beurteilung der Ausprägung
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 11056:1999. Mezinárodní norma ISO 11056 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 11056. The International Standard ISO 11056:1999 has the status of a Czech Standard.
© Český normalizační institut, 2002 66232 |
Národní předmluva
Citované normy
ISO 3534-1 dosud nezavedena Statistika - Slovník a symboly - Část 1: Pravděpodobnost a všeobecné statistické termíny
ISO 3534-3 dosud nezavedena Statistika - Slovník a symboly - Část 3: Uspořádání pokusů
ISO 4121 dosud nezavedena Senzorická analýza - Metodologie - Hodnocení potravinářských výrobků metodami využívajícími stupnice
ISO 5492 zavedena v ČSN ISO 5492:1999 (56 0030) Senzorická analýza - Slovník
ISO 6658 dosud nezavedena Senzorická analýza - Metodologie - Obecná směrnice
ISO 8586-1 zavedena v ČSN ISO 8586-1 (56 0037) Senzorická analýza - Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů - Část 1: Vybraní posuzovatelé
ISO 8586-2 zavedena v ČSN ISO 8586-2:1999 (560037) Senzorická analýza - Obecná směrnice pro výběr výcvik a sledování činnosti posuzovatelů - Část 2: Experti
ISO 8589 zavedena v ČSN ISO 8589:1993 (56 0036) Senzorická analýza - Obecná směrnice pro uspořádání senzorického pracoviště
Vypracování normy
Zpracovatel: Česká potravinářská společnost, pobočka Qualiment, IČO 539252
Technická normalizační komise: TNK 116
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Gabriela Dufková
MEZINÁRODNÍ NORMA |
Senzorická analýza - Metodologie - Metoda odhadu magnitudy ISO 11056 |
ICS 67.240
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla technická komise vytvořena, má právo být zastoupen v této technické komisi. Práce se také zúčastňují vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Mezinárodní normy jsou navrhovány v souladu s pravidly ISO/IEC směrnic, Část 3.
Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO ke schvalování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů.
Je třeba upozornit na to, že některé prvky této mezinárodní normy mohou být předmětem patentových nároků. ISO není odpovědna za identifikaci některých nebo všech (takových) patentových práv.
Mezinárodní norma ISO 11056 byla vypracována technickou komisí ISO/TC 34, „Zemědělské potravinářské výrobky“, subkomisí SC 12, „Senzorická analýza“.
Přílohy A a B této mezinárodní normy jsou pouze informativní.
Úvod
Odhad magnitudy je psychofyzikální technika zařazování do stupňů, při níž pozorovatelé přiřazují číselné hodnoty odhadnuté magnitudě vlastnosti. Jediným požadavkem kladeným na posuzovatele je, aby přiřazené hodnoty odpovídaly poměrovému principu, tj. pokud se jeví vlastnosti vzorku B dvojnásobně výraznější v porovnání se vzorkem A má být hodnota přiřazená vzorku B dvojnásobkem hodnoty přiřazené vzorku A. S použitím odhadu magnitudy mohou být posuzovány vlastnosti jako jsou intenzita, příjemnost nebo přijatelnost.
Odhad magnitudy může poskytnout výhody proti ostatním metodám zařazování do stupňů zejména tehdy, je-li limitován počet posuzovatelů a dostupný čas pro výcvik. Současně poskytuje vysoký stupeň pružnosti jak pro vedoucího komise, tak pro posuzovatele. Jsou-li již předem v tomto odhadu magnitudy zacvičeni, jsou posuzovatelé všeobecně schopni využít své dovednosti pro široký rozsah vzorků a vlastností s minimálním dodatečným výcvikem.
Výše uvedená metoda podléhá rovněž v menší míře „koncovým vlivům“ proti metodám, které využívají spojité nebo nespojité odpovědní stupnice. Tyto „koncové vlivy“ nastávají, nejsou-li posuzovatelé seznámeni s rozsahem předpokládaných počitků. Potom mohou posuzovatelé přiřazovat jeden z počátečních vzorků do kategorie, která je příliš blízká jednomu z konců stupnice. Následkem toho mohou pociťovat nedostatek možností dalšího stupňování a jsou nuceni klasifikovat vzorky, vnímané jako rozdílné, do téže kategorie. K tomu nedochází u odhadu magnitudy, kde je teoreticky možný nekonečný počet kategorií.
To, že je umožněno každému posuzovateli začít hodnocení při jakékoliv číselné hodnotě, tj. použít jeho vlastní stupnici, umožňuje vznik zvláště důležitému „vlivu posuzovatele“. Zde se však naskýtají různé cesty řešení tohoto problému:
– variační analýza (ANOVA) umožňuje vzíti v úvahu „vliv posuzovatele“ a interakce;
– posuzovatelé mohou být nuceni využívat společnou stupnici použitím referenčního vzorku, jemuž byla přiřazena určitá hodnota;
– údaje získané od posuzovatele mohou být převedeny do společné stupnice s využitím některé z početných metod transformace stupnice.
Je na experimentátorovi, aby v závislosti na okolnostech zvolil nejvhodnější přístup.
Metoda odhadu magnitudy není nejúčinnější technikou pro stanovení malých rozdílů mezi podněty nebo pro posuzování v sousedství prahu detekce.
1 Předmět normy
Tato mezinárodní norma popisuje metodu aplikace odhadu magnitudy pro hodnocení senzorických vlastností. Uvedená metodologie zahrnuje výcvik posuzovatelů a získání odhadů magnitudy spolu s jejich statistickou interpretací.
Zdroj: www.cni.cz