Úvod

Hořlavé prachy jsou nebezpečné, protože po jejich rozprášení do vzduchu, jakýmkoliv způsobem, vytvářejí prostředí s nebezpečím výbuchu. Dále mohou být vzníceny vrstvy hořlavého prachu, které pak mohou působit jako iniciační zdroj pro výbušnou atmosféru.

Proto má být zařízení, které je umísťováno do prostředí kde mohou vznikat oblaka prachu, chráněno proti vznícení prachu a mít omezenou povrchovou teplotu pod teplotu, při které může dojít ke vznícení rozvířeného prachu nebo vrstvy prachu.

Tato norma uvádí návod pro identifikaci prostorů, kde může vznikat nebezpečí od hořlavých prachů. Účelem je umožnit výběr vhodných zařízení pro použití v takovýchto prostorech. Pro postup použitý pro identifikaci těchto prostorů jsou uvedena obecná a speciální kritéria a příklady.

Při přezkoumání vhodnosti rozmístění zařízení je často možné umístit většinu zařízení v méně nebezpečných prostředích nebo v prostředí bez nebezpečí výbuchu a tak omezit množství potřebných speciálních zařízení.

Tato norma obsahuje informativní přílohy, které uvádějí praktické příklady zařazování prostorů.

1 Rozsah platnosti

Tato norma platí pro zařazování prostorů, kde jsou přítomny výbušné směsi prachu se vzduchem a vrstvy prachu, aby byl umožněn správný výběr zařízení pro použití v takovýchto prostorech.

V této normě jsou výbušná prostředí s prachem a vrstvy hořlavého prachu řešeny samostatně. V kapitole 4 je popsáno zařazování prostorů pro rozvířený hořlavý prach, kde vrstvy prachu jsou hodnoceny jako jeden z možných zdrojů úniku. V kapitole 7 je popsáno nebezpečí vznícení vrstev prachu.

Tato norma předpokládá účinný systém úklidu založený na čistění provozu.

Principy normy mohou být použity také pro případy, kdy je nebezpečí vytvářeno hořlavými vlákny nebo polétavými částicemi.

Tato norma je určena pro použití tam, kde je nebezpečí v důsledku přítomnosti výbušné směsi prachu se vzduchem nebo hořlavých vrstev prachu za normálních atmosférických podmínek. Norma neplatí pro:

–      podzemní prostory dolů;

–      prostory, ve kterých vzniká nebezpečí v důsledku přítomnosti hybridních směsí;

–      prachy výbušnin, které nepotřebují pro hoření atmosférický kyslík nebo pyroforické látky;

–      katastrofické poruchy, které jsou mimo koncepci poruchových stavů, se kterými tato norma počítá (viz poznámka 1);

–      jakákoliv nebezpečí týkající se emise hořlavých nebo toxických plynů z prachu.

Tato norma se nezabývá účinky následných škod v důsledku požáru nebo výbuchu.

POZNÁMKA 1 Katastrofickou poruchou je ve smyslu této normy například prasknutí skladovacího sila nebo pneumatického dopravníku.

POZNÁMKA 2 V jakémkoliv technologickém procesu, bez ohledu na velikost, může existovat mnoho iniciačních zdrojů jiných než zdrojů spojených se zařízením. V tomto kontextu bude nezbytné pro zajištění bezpečnosti přijetí odpovídajících ochranných opatření; tato opatření jsou však mimo rozsah platnosti této normy.

2 Normativní odkazy

Do této evropské normy jsou začleněna formou datovaných nebo nedatovaných odkazů ustanovení z jiných publikací. Tyto normativní odkazy jsou citovány na vhodných místech textu a seznam těchto publikací je uveden níže. U datovaných odkazů se pozdější změny nebo revize kterékoliv z těchto publikací vztahují na tuto evropskou normu jen tehdy, pokud do ní byly začleněny změnou nebo revizí. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání příslušné publikace (včetně změn).

EN 1127-1 Výbušná atmosféra - Ochrana a prevence proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika

(Explosive atmospheres - Explosion prevention and protection - Part 1: Basic concepts and methodology)