Úvod

Z hlediska předmětu se postupy v této části ISO 2859 liší od postupů v částech 1 až 3 normy ISO 2859. Systémy statistických přejímek specifikované v ISO 2859, částech 1 až 3, jsou určeny pro použití při dvoustranných dohodách mezi zúčastněnými stranami. Záměrem statistických přejímek je poskytnout jednoduchá, praktická pravidla pro uvolnění výrobku po kontrole výběru - pouze nevelkého rozsahu -odebraného ze zásilky a tedy tyto postupy se neodkazují (ať explicitně nebo implicitně) na jakoukoliv formálně deklarovanou úroveň jakosti.

Při statistické přejímce neexistuje ostré rozhraní mezi úrovněmi jakosti, které se mají považovat za přípustné, a úrovněmi jakostí, které se mají daným postupem zamítnout. U postupů v ISO 2859-1 se dvě strany dohodnou na určité hraniční úrovni jakosti (AQL),  která je nejhorším přijatelným průměrem procesu, když se předkládá spojitá série dávek. Přechodová pravidla a schémata přejímky v ISO 2859-1 jsou navržena tak, aby nutila dodavatele k tomu, aby průměry procesu udržoval trvale lepší než zvolená hodnota AQL. Ochrana proti přijímání jednotlivých dávek špatné jakosti může být v důsledku snahy zachovávat poměrně malé rozsahy výběrů menší než ochrana poskytnutá přejímacími plány cílenými na rozhodování o jednotlivých dávkách. Naproti tomu postupy v ISO 2859-2 jsou navrženy tak, aby poskytovaly dobrou ochranu proti přijímání jednotlivých dávek špatné jakosti (LQ), ovšem za cenu možného vysokého rizika nepřijetí dávek s jakostmi, které obě strany by ve skutečnosti považovaly za přijatelné.

Postupy v částech 1 až 3 normy ISO 2859 se velmi dobře hodí pro účely statistických přejímek, ale nelze je použít při prověrkách, auditech atd., zaměřených na ověření jakosti, která se deklaruje pro určitou entitu. Hlavním důvodem je, že postupy jsou vyjadřovány v pojmech úrovní jakostí, které se týkají pouze praktických záměrů statistických přejímek, a podle toho se různá rizika vyvažují.

Postupy*) v předložené části ISO 2859 vznikly jako reakce na rostoucí potřebu výběrových postupů vhodných pro předepsané systematické kontroly, jako jsou prověrky nebo audity. Při takto pojaté předepsané kontrole si musí autorita uvědomovat riziko nesprávného závěru a zahrnout toto riziko do úvahy při plánování a realizaci prověrky/auditu/zkoušení atd.

Tato mezinárodní norma poskytuje návod a pravidla, která mají napomoci uživateli zahrnout toto riziko do úvahy kvalifikovaným způsobem.

Pravidla v této mezinárodní normě byla navržena tak, aby bylo pouze malé omezené riziko popření deklarované úrovně jakosti, když ve skutečnosti reálná úroveň deklarované úrovni jakosti odpovídá.

Kdyby se požadovalo, aby bylo podobně malé riziko popření úrovně deklarované jakosti, když ve skutečnosti reálná úroveň jakosti deklarované úrovni jakosti neodpovídá, pak by bylo třeba vyšetřit mnohem větší výběr. Proto, aby se mohlo využít výhody pracovat s poměrně malým rozsahem výběru, jsou postupy v této mezinárodní normě navrženy tak, že dovolují poněkud vyšší riziko, že nebude popřena deklarovaná úroveň jakosti, když ve skutečnosti reálná úroveň jakosti deklarované úrovni jakosti neodpovídá.

Formulace výsledku posouzení má zohlednit tuto nerovnováhu mezi riziky dosažení nesprávných závěrů.

Jestliže výsledek výběru popírá deklarovanou úroveň jakosti, existuje závažný důkaz neshody s deklarovanou úrovní jakosti.

Jestliže výsledek výběru nepopírá deklarovanou úroveň jakosti, má se to chápat tak, že „při tomto omezeném výběru se nezjistil závažný důkaz neshody s deklarovanou úrovní jakosti“.

_______________

*)    NÁRODNÍ POZNÁMKA Výběrové postupy uvedené dále v textu v ČSN ISO 2859-4 pracují rovněž s termínem „sampling plan“, avšak s jiným záměrem než ČSN ISO 2859, části 1 až 3, které jsou věnovány přejímkám a ne auditům a prověrkám jako ČSN ISO 2859-4. Proto pro odlišení těchto dvou různých aplikací je termín „sampling plan“ pro účely auditu a prověrek překládán „výběrový plán“ a nikoliv „přejímací plán“ jako je tomu v částech 1 až 3 ČSN ISO 2859.