ICS 23.060.01 Srpen 2003
|
|
Armatury - Pevnostní návrh pláště - |
ČSN 13 3011 |
Valves - Shell design strength - Part 3: Experimental method
Appareils de robinetterie - Résistance mécanique des enveloppes - Partie 3: Méthode expérimentale
Armaturen - Gehäusefestigkeit - Teil 3: Experimentelles Verfahren
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12516-3:2002. Evropská norma EN 12516-3:2002 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 12516-3:2002. The European Standard EN 12516-3:2002 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN 12516-3 (13 3011) z května 2003.
|
© Český normalizační institut, 2003 68055 |
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN 12516-3:2002 do soustavy norem ČSN. Zatímco ČSN EN 12516-3 z května 2003 převzala EN 12516-3:2002 schválením k přímému používání jako ČSN, tato norma ji přejímána překladem.
Citované normy
EN 736-2 zavedena v ČSN EN 736-2 (13 3001) Armatury - Terminologie - Část 2: Definice součástí armatur
EN 736-3 zavedena v ČSN EN 736-3 (13 3001) Armatury - Terminologie - Část 3: Definice termínů
Citované a souvisící předpisy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/EC z 29. května 1997, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení. V České republice je tato směrnice zavedena Nařízením vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, v platném znění.
Vypracování normy
Zpracovatel: Chevess Engineerig, s.r.o. Brno, IČO 26883473; Ing. Milan Slavík, Ing. Jan Dania
Technická normalizační komise: TNK 50 - Armatury
Pracovník Českého normalizačního institutu: Markéta Kuntová
|
Říjen 2002 |
ICS 23.060.01
|
Armatury - Pevnostní návrh pláště - Část 3: Experimentální metoda Valves - Shell design strength - Part 3: Experimental method |
|
|
Appareils de robinetterie - |
Armaturen - Gehäusefestigkeit - |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2002-08-01.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Obsah
Strana
Úvod................................................................................................................................................................................................... 6
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 6
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 6
4 Značky................................................................................................................................................................................... 6
5 Popis zkoušek..................................................................................................................................................................... 7
6 Metody zkoušení.................................................................................................................................................................. 7
6.1 Hlediska bezpečnosti......................................................................................................................................................... 7
6.2 Tloušťka stěny..................................................................................................................................................................... 7
6.3 Mez kluzu materiálu............................................................................................................................................................ 8
6.4 Experimentální zkušební tlak............................................................................................................................................ 8
6.5 Zkušební tekutina................................................................................................................................................................ 9
6.6 Doba trvání zkoušky............................................................................................................................................................ 9
6.7 Dokumentace...................................................................................................................................................................... 9
7 Kritéria přijetí........................................................................................................................................................................ 9
Příloha A (informativní) Informace o původu experimentálního zkušebního součinitele C............................................. 10
Příloha ZA (informativní) Ustanovení této evropské normy vyjadřující základní požadavky
nebo jiná ustanovení směrnic EU.................................................................................................................................. 12
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 12
Předmluva
Tento dokument (EN 12516-3:2002) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 69 „Průmyslové armatury“, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR.
Této evropské normě je nutno nejpozději do dubna 2003 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do dubna 2003.
EN 12516 sestává ze tří částí:
– Část 1: Metoda tabelace pro ocelové pláště armatur;
– Část 2: Metoda výpočtu pro ocelové pláště armatur;
– Část 3: Experimentální metoda.
Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky evropské směrnice (směrnic) EU.
Vztah ke směrnici (směrnicím) EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu.
Příloha A je informativní.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Úvod
Tato norma zavádí experimentální metodu zhodnocení pevnosti pláště armatury použitím hydrostatické zkoušky se zvýšeným tlakem za pokojové teploty.
Experimentální zkušební součinitel C bere v úvahu tažnost různých materiálů a vymezuje jejich použití ve vzorcích pro hydrostatickou zkoušku se zvýšeným tlakem. Informace o původu experimentálního zkušebního součinitele C obsahuje příloha A.
Tato norma může být použita jako alternativní metoda k těm, které budou specifikovány v části 1 (metoda tabelace) nebo části 2 (metoda výpočtu) s omezeními, udanými v předmětu normy.
1 Předmět normy
Tato norma specifikuje požadavky na experimentální metodu k prokázání, že charakteristické vzorky plášťů armatur a jejich konce tělesa, vyrobené z litinových odlitků, oceli nebo slitin mědi jsou dimenzovány a způsobilé k udržení požadovaného tlaku s odpovídající mírou bezpečnosti.
Tato norma není vhodná pro armatury navržené na základě závislosti hodnot pevnosti materiálů při tečení (creep) nebo armatur navržených pro použití s pulzujícím tlakem (únava materiálu).
POZNÁMKA Pro armatury, které mají vyhovět požadavkům směrnice EU 97/23/EC (PED), je horní mez pro použití této normy bez použití výpočtu, pokud je nejvyšší dovolený tlak při pokojové teplotě PSRT vynásobený DN menší než 3 000 bar. Tato norma se smí použít jako doplněk metody tabelace pro ocelové armatury, část 1, a metody výpočtu pro ocelové armatury, část 2, bez omezení.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz