ICS 03.240 Listopad 2003
|
|
Poštovní služby - Databáze adres - |
ČSN 76 0401 |
Postal services - Address databases - Part 1: Components of postal addresses
Services postaux - Bases de données d’adresse - Partie 1: Composants des adresses postales
Postalische Dienstleistungen - Adressdatenbanken - Teil 1: Bestandteile der postalischen Anschrift
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 14142-1:2003. Evropská norma EN 14142-1:2003 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 14142-1:2003. The European Standard EN 14142-1:2003 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 2003 68782 |
Národní předmluva
Citované normy
EN ISO 3166-1:1997 zavedena v ČSN EN ISO 3166-1:1999 (97 1002) Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí
ENV 13712:2000 zavedena v ČSN P ENV 13712 (návrh):2002 (76 0101) Poštovní služby - Formuláře - Harmonizovaný slovník
Upozornění na národní poznámky
Do normy byly ke kapitole 3 a k článkům 4.3.1 a 4.3.17 doplněny informativní národní poznámky.
Vypracování normy
Zpracovatel: Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha - TESTCOM, IČO 00003468,
Jana Tomčáková
Pracovník Českého normalizačního institutu: Věra Krchňáková
|
Únor 2003 |
ICS 03.240
|
Poštovní služby - Databáze adres - Část 1: Složky poštovních adres Postal services - Address databases - Part 1: Components of postal addresses |
|
|
Services postaux - Bases de données d’adresse - Partie 1: Composants des adresses postales |
Postalische Dienstleistungen - Adressdatenbanken - Teil 1: Bestandteile der postalischen Anschrift |
Tato evropská norma byla schválena CEN 28. listopadu 2002.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Obsah
Strana
Úvod................................................................................................................................................................................................... 6
1 Rozsah platnosti................................................................................................................................................................. 7
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 7
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 8
4 Složky poštovní adresy..................................................................................................................................................... 13
4.1 Segmenty poštovní adresy.............................................................................................................................................. 14
4.2 Konstrukce poštovní adresy............................................................................................................................................ 16
4.3 Prvky poštovní adresy....................................................................................................................................................... 19
Příloha A (informativní) Rozšíření specifikace......................................................................................................................... 25
Příloha B (informativní) Příklady.................................................................................................................................................. 26
Příloha C (informativní) Označení zemí a kódů zemí............................................................................................................... 29
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 30
Předmluva
Tato norma (EN 14142-1:2003) byla připravena technickou komisi CEN/TC 331 Poštovní služby, jejíž sekretariát zastává NEN.
Této evropské normě se musí dát status národní normy buď vydáním identické národní normy nebo vydáním oznámení o schválení EN k přímému používání jako normy národní nejpozději do srpna 2003 a národní normy, které jsou s EN v rozporu, musí být zrušeny nejpozději do srpna 2003.
Tato norma byla připravena podle mandátu, který CEN udělily Evropská komise a Evropské sdružení volného obchodu, a podporuje základní požadavky Směrnice (Směrnic) EU.
Přílohy A, B a C jsou informativní.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Úvod
Poštovní služba zajišťuje dodání1) psaní, balíčků a balíků na globálním a univerzálním základě, aniž by bylo třeba, aby příjemci uzavírali explicitní smlouvy o službě. Poštovní adresy, které kombinují soukromé informace o příjemci s veřejně známými daty bodu dodání, poskytují mechanismus, pomocí něhož specifikují zprostředkovatelé odeslání určeného příjemce a prostředky, jimiž může provozovatel poštovních služeb splnit svůj závazek dodání.
Provozovatelé poštovních služeb byli tradičně vysoce pružní, pokud jde o způsob, jímž mohou být poštovní zásilky adresovány: jakákoliv forma a obsah adresy byly přijatelné, pokud dovolovaly dostatečně jednoznačné určení bodu dodání. Dokonce i dnes se mnohé pošty pyšní svou schopností dodat s využitím schopností zaměstnanců a místních demografických znalostí poštovní zásilky opatřené neúplnými nebo neobvyklými zobrazeními adres.
Rostoucí objemy a mzdové náklady však již dávno dosáhly bodu, v němž se automatizace stala nejen hospodárná, ale i nezbytná. V důsledku toho bylo stále více nutné zajistit, aby převážná většina poštovních zásilek byla adresována způsobem, který je možno zpracovávat automaticky bez rizika chybné interpretace.
Dnes je převážná většina poštovních zásilek opatřena natištěnými adresami, které jsou vyjmuty z počítačových databází.
Takovéto databáze je třeba udržovat vzhledem k mobilitě obyvatelstva, vytváření a rušení bodů dodání a změnám v jejich specifikaci, jako je například přejmenování ulic, přečíslování nemovitostí atd. Navíc existuje vzrůstající tendence firem vyměňovat si adresní data, nebo s nimi obchodovat, a v souvislosti s evropským jednotným trhem u firem v jedné zemi mít adresní data organizací a jednotlivců v jiných zemích, které smějí používat rozdílné přístupy ke strukturování natištěných adres.
V této souvislosti uložila CEN/TC 331 Poštovní služby své Pracovní skupině 3, aby vypracovala vícedílnou normu, zahrnující definici složek adres a struktur poštovních adres, elektronickou výměnu a ověřování adresních dat a zobrazení adres na poštovních zásilkách. Tato norma, Složky poštovních adres, je první, přičemž se předpokládá získat řadu norem a směrnic zahrnujících:
– definici logických složek poštovních adres a způsoby, jejichž pomocí je možno z nich poštovní adresy sestavit: Složky poštovních adres;
– způsob (závisící na té které zemi), jímž se mají poštovní adresy tisknout na poštovní zásilky: Fyzická prezentace složek adres;
– postupy a syntaxe, které se mají použít pro výměnu adresních dat mezi počítačovými systémy: Elektronická výměna a digitální zobrazení dat poštovních adres;
– pravidla a postupy (závisící na té které zemi) pro kontrolu správnosti poštovních adres: Ověřování dat poštovních adres;
– interpretaci natištěných adres a vyjímání z nich složek poštovních adres: Vyjímání složek adres z řádkových zobrazení adres.
Tento dokument obsahuje Část 1: Složky poštovních adres. Má být možné vyjádřit jakoukoliv syntakticky správnou poštovní adresu v souladu s definicí složek zde specifikovanou. Opak však nemusí platit: tj. soubor složek strukturovaných v souladu s definicí nemusí nutně být syntakticky správnou poštovní adresou.
Tato výchozí verze2) normy se především zabývá takovými prvky, jako je specifikace adresáta, komunikace nebo poštovní směrovací číslo, které smějí být součástí natištěného zobrazení adresy (A.2). Dále uvedené definice jsou spíše definicemi v přirozeném jazyce, než formálními specifikacemi (A.3).
1) Termíny vytištěné tučně jsou definovány buď v kapitole 3, nebo v kapitole 4, Složky poštovních adres.
2) Tato specifikace je prvním vydáním Části 1 normy. Předpokládá se, že z práce na tvorbě Částí 2 až 5 může vyplynout potřeba změn této specifikace. Příloha A uvádí informativní seznam aspektů specifikace, které mohou zejména podléhat změnám. V případě potřeby odkazuje text normy na body uvedené v příloze A pomocí křížových odkazů psaných horním indexem. Tedy odkaz b) odkazuje na číslo bodu b) v příloze.
1 Rozsah platnosti
Tato evropská norma poskytuje slovník možných složek poštovních adres spolu s příklady a omezeními jejich používání. Rovněž definuje řadu užitečných termínů, jako je například dodací adresa, dosílací adresa, zprostředkovatel přijetí a původce zásilky. Nespecifikuje rozsah délky nebo hodnoty složek. Ani nepodává přesnou specifikaci rekurzívních pravidel, přestože smí uvádět některé případy, v nichž se složka může vyskytnout více než jednou.
POZNÁMKA 1 Jednotlivá poštovní adresa, nebo třída poštovních adres (jako jsou adresy používané v dané zemi) smí vyžadovat pouze podmnožinu možných složek. Například irské poštovní adresy neobsahují poštovní směrovací číslo; nizozemské adresy neodlišují typ komunikace od názvu komunikace.
Tato norma je kvalifikační normou: slouží k definování složek, které vycházejí z jiných norem popsaných výše v kapitole Úvod. Je určena k používání spolu s ostatními částmi normy.
Norma stanovuje tři úrovně složky poštovní adresy:
a) prvky, jako je například název organizace nebo právní status, které odpovídají nejnižší úrovni složky, což smí být prospěšné (A.1) pro rozlišení v zobrazeních adres;
b) konstrukce, jako je například identifikace organizace, které seskupují prvky do jednotek, které jsou smysluplnější pro interpretaci člověkem;
c) segmenty, jako je například specifikace adresáta, které odpovídají hlavním logickým částem poštovní adresy.
Tím, že tato norma poskytuje standardní slovník složek poštovních adres, lze předpokládat, že výrazně usnadní formální popis zobrazení skutečných adres a stanovení postupů pro mapování mezi nimi.
V praxi smí mnoho zobrazení adres, ať už v počítačových databázích, v elektronických zprávách nebo v tištěné či písemné formě, kombinovat několik složek poštovních adres zde stanovených, do jednotlivých oblastí nebo řádek.
POZNÁMKA 2 Praktické databáze (a dokonce i natištěné adresy) smějí rovněž kombinovat složky poštovních adres zde stanovené s jinými příslušnými daty. Například databáze zákazníků firmy smí obsahovat zákaznické referenční nebo identifikační číslo spolu s adresou každého zákazníka. Takováto doplňková data se pro účely této evropské normy nepovažují za součást adresy, ale musí se samozřejmě vzít v úvahu při návrhu databáze a aplikací, které ji používají.
Mapování mezi různými zobrazeními smí vyžadovat značné znalosti, zvláště tam, kde tato zobrazení vykazují určitý stupeň víceznačnosti.
PŘÍKLAD V osobním jménu John Smith je dostatečně zřejmé, že Smith je příjmení osoby a že John je jméno. Avšak James Joyce je spíše víceznačnější: představuje pana Joyce s jménem James, nebo paní/slečnu James s jménem Joyce?
Tato norma nezahrnuje otázku ochrany dat. Uživatelům této normy se nicméně připomíná, že ukládání a výměna osobních dat podléhá v mnoha zemích právním předpisům. Normu lze používat pouze do té míry, aby byla v souladu s těmito právními předpisy.
Tato verze normy platí pouze pro evropské poštovní adresy.
POZNÁMKA 3 Použití normy pro adresy mimoevropských zemí se bude dále studovat. Řada skupin pracuje na stanovení, tisku a komunikaci adres pro další části světa. Jakmile budou výsledky této práce k dispozici, předpokládá se, že bude norma revidována pro zajištění celosvětové kompatibility.
2 Normativní odkazy
Do této evropské normy jsou začleněny formou datovaných nebo nedatovaných odkazů ustanovení z jiných publikací. Tyto normativní odkazy jsou uvedeny na vhodných místech textu a seznam těchto publikací je uveden níže. U datovaných odkazů se pozdější změny nebo revize kterékoliv z těchto publikací vztahují na tuto evropskou normu jen tehdy, pokud do ní byly začleněny změnou nebo revizí. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání příslušné publikace (včetně změn).
EN ISO 3166-1:1997 Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí (ISO 3166-1:1997)
(Codes for the representation of names of countries and their subdivisions - Part 1: Country codes (ISO 3166-1:1997))
ENV 13712:2000 Poštovní služby - Formuláře - Harmonizovaný slovník
(Postal Services - Forms - Harmonised vocabulary)
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz