Zdroj: www.cni.cz

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 01.020                                                                                                                                         Únor 2004

Terminologická práce - Principy a metody

ČSN
ISO 704

01 0505

 

Terminology work - Principles and methods

Travail terminologique - Principes et méthodes

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 704:2000. Mezinárodní norma ISO 704:2000 má status české technické normy.

This standard is the Czech version of the International Standard ISO 704:2000. The International Standard ISO 704:2000 has the status of a Czech Standard.

 

 

 

 

 

© Český normalizační institut, 2004                                                                                                                                          69198
Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány
a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

 


Strana 2

Národní předmluva

Citované normy

ISO 9:1995 zavedena v ČSN ISO 9:2002 (01 0185) Informace a dokumentace - Transliterace cyrilice do latinky - Slovanské a neslovanské jazyky

ISO 233:1984 dosud nezavedena

ISO 233-2:1993 dosud nezavedena

ISO 233-3:1999 dosud nezavedena

ISO 259:1984 dosud nezavedena

ISO 259-2:1994 dosud nezavedena

ISO 843:1997 zavedena v ČSN ISO 843:2001 (01 0145) Informace a dokumentace - Konverze řeckých znaků do latinky

ISO 860:1996 zavedena v ČSN ISO 860:1998 (01 0502) Terminologická práce - Harmonizace pojmů a termínů

ISO 1087-1:2000 zavedena v ČSN ISO 1087-1:2002 (01 0501) Terminologická práce - Slovník - Část 1: Teorie a aplikace

ISO 3602:1989 dosud nezavedena

ISO 7098:1991 dosud nezavedena

ISO 10241:1992 zavedena v ČSN 01 0500:1996 Terminologické normy - Příprava a uspořádání

Vysvětlivky k textu převzaté normy

Vzhledem k vysoké odbornosti a náročnosti textu, který je podáván ve značně kondenzované formě, je překlad této mezinárodní normy řešen s ohledem na zachování obsahu, struktury a věcné přesnosti originálu, je však v některých partiích více explikativní, aby byl přístupný nejen pro lingvisty, ale především pro širší odbornou veřejnost. Tento způsob řešení překladu se nikterak nedotýká obsahové stránky originálu, je záležitostí stylistického řešení.

Konkrétní projevy obecných jazykových jevů, jako jsou homonymie, synonymie, významová průzračnost termínů apod., a stejně tak i tvoření slov (termínů) jsou svázány s jednotlivými konkrétními jazyky, s jejich typem a strukturou. S typologickou a strukturní odlišností jednotlivých jazyků jsou spjaty i jisté odlišnosti pojmoslovné a terminologické. Proto tam, kde si určité jevy nebo projevy těchto jevů plně neodpovídají, je český překlad opatřen národní poznámkou a v některých případech se vedle anglických příkladů, popř. místo nich, uvádějí příklady, které jsou charakteristické pro český jazyk, popř. se soubor příkladů rozšiřuje o typy, které se v angličtině nevyskytují.

V souladu s článkem 0.2 není příloha A pouhým překladem, ale je přizpůsobena s ohledem na současný stav v českém jazyce.

Upozornění na národní poznámky

Do normy byly k článkům 0.2, 7.2.3, 7.2.4, 7.3.2, 7.3.5, 7.3.6 a A.4.2 doplněny informativní národní poznámky.

Upozornění na národní přílohu

Do této normy byla doplněna národní příloha NA (informativní), která obsahuje přehled způsobů tvoření termínů v češtině.

Vypracování normy

Zpracovatel: PhDr. Věra Vlková, CSc., IČO 44349785

Technická normalizační komise: TNK 114 Terminologie. Principy a koordinace

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jaromír Čížek


Strana 3

MEZINÁRODNÍ NORMA

Terminologická práce - Principy a metody                                                          ISO 704
                                                                                                                                         Druhé vydání
                                                                                                                                      
                                                                                                                                         2000-11-15

ICS 01.020

Obsah

Strana

0          Úvod....................................................................................................................................................................................... 5

1          Předmět normy.................................................................................................................................................................... 8

2          Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 8

3          Termíny a definice............................................................................................................................................................... 8

4          Objekty................................................................................................................................................................................... 9

5          Pojmy..................................................................................................................................................................................... 9

5.1       Povaha pojmů z hlediska terminologie.......................................................................................................................... 9

5.2       Individuální a obecné pojmy............................................................................................................................................. 9

5.3       Charakteristiky..................................................................................................................................................................... 9

5.4       Pojmové vztahy................................................................................................................................................................... 11

5.5       Pojmové systémy.............................................................................................................................................................. 17

5.6       Vytváření pojmových systémů......................................................................................................................................... 19

6          Definice............................................................................................................................................................................... 20

6.1       Povaha definic.................................................................................................................................................................... 20

6.2       Druhy definic....................................................................................................................................................................... 20

6.3       Stavba definice................................................................................................................................................................... 22

6.4       Vadné definice................................................................................................................................................................... 24

6.5       Poznámky............................................................................................................................................................................ 26

6.6       Grafická znázornění........................................................................................................................................................... 27

7          Označení............................................................................................................................................................................. 27

7.1       Druhy označení.................................................................................................................................................................. 27

7.2       Termíny................................................................................................................................................................................ 28

7.3       Tvoření termínů.................................................................................................................................................................. 29

7.4       Vlastní názvy....................................................................................................................................................................... 31

7.5       Symboly............................................................................................................................................................................... 32

8          Normalizace terminologické slovní zásoby.................................................................................................................. 33

8.1       Zamítnutí termínů.............................................................................................................................................................. 33

8.2       Harmonizace...................................................................................................................................................................... 33

8.3       Transliterace a transkripce.............................................................................................................................................. 33

Příloha A (informativní)  Příklady způsobů tvoření termínů.................................................................................................... 34

Národní příloha NA (informativní)  Způsoby tvoření termínů v češtině................................................................................. 39

Abecední rejstřík............................................................................................................................................................................. 41


Strana 4

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.

Mezinárodní normy jsou připravovány v souladu s pravidly uvedenými v části 3 Směrnic ISO/IEC.

Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas nejméně 75 % hlasujících členů.

Upozorňujeme na možnost, že některé prvky obsažené v této mezinárodní normě mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit zodpovědnou za identifikaci kteréhokoliv nebo všech takových patentových práv.

Mezinárodní norma ISO 704 byla připravena technickou komisí ISO/TC 37 Terminologie (principy a koordinace), subkomisí SC 1 Terminologické principy.

Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO 704:1987), které bylo technicky revidováno.

Příloha A této mezinárodní normy je pouze informativní.


Strana 5

0 Úvod

0.1 Přehled

Terminologické principy a metody, které stanovuje tato mezinárodní norma, jsou založeny na obecných terminologických zásadách a praktikách.

Terminologie je multidisciplinární a při svém studiu pojmů a jejich reprezentací ve speciálním jazyce se opírá o mnoho disciplín (např. logiku, epistemologii, filozofii vědy, lingvistiku, informatiku a kognitivní vědy). Kombinuje prvky mnoha teoretických přístupů zabývajících se popisem, uspořádáním a předáváním znalostí a vědomostí.

Tato mezinárodní norma je v souladu se současnými normalizačními trendy zařazovat řídicí principy určena k tomu, aby normalizovala základní prvky pro kvalitní terminologickou práci. Základním účelem této mezinárodní normy je stanovit obecný rámec uvažování a objasnit, jak by mohl být tento způsob uvažování realizován organizací nebo subjekty zabývajícími se terminologií.

Tato mezinárodní norma je dále určena k tomu, aby poskytovala pomoc a podporu těm, kteří se zabývají spravováním terminologie. Uváděné principy a metody by měly být respektovány, nejen pokud jde o manipulaci s terminologickými informacemi, ale také pokud jde o plánování a rozhodování zahrnující spravování určité části terminologické slovní zásoby. Základní činnosti zahrnují následující, aniž by však na ně byly omezeny:

      identifikace pojmů a pojmových vztahů;

      analýza a modelování pojmových systémů na základě identifikovaných pojmů a pojmových vztahů;

      vytváření reprezentací pojmových systémů pomocí pojmových diagramů;

      definování pojmů;

      přiřazování označení (převážně termínů) každému pojmu v jednom jazyce nebo ve více jazycích;

      zaznamenávání a prezentace terminologických údajů, zejména v tištěných a elektronických médiích (terminografie).

Předměty, pojmy, označení a definice jsou základními východisky pro terminologii, a proto jsou hlavní součástí této mezinárodní normy. Objekty jsou vnímány nebo myšleny a abstrahovány v pojmy, které jsou ve speciálním jazyce reprezentovány označeními a popsány v definicích. Množina označení náležejících k jednomu speciálnímu jazyku tvoří terminologii specifického oboru.

0.2 Konvence a záznam

V této mezinárodní normě, a pokud jde o anglický jazyk, označení „terminologie“ užívané v jednotném čísle a bez členu slouží k označení disciplíny, zatímco označení „terminologie“, které se užívá v množném čísle nebo jemuž předchází člen, se vztahuje k souboru označení určitého oboru, např. k chemické terminologii.

NÁRODNÍ POZNÁMKA V českém překladu se pro označení disciplíny používá jednoslovné označení „terminologie“ a pro soubor označení určitého oboru se v závislosti na kontextu a na přesném věcném významu užívá označení „terminologická slovní zásoba“ nebo „terminologický soubor“ v případě oborové specifikace se používá víceslovné označení, jehož řídícím členem je buď výraz „terminologie“, tj. např. oborová terminologie, chemická terminologie apod., nebo „termíny“, tj. např. termíny z oblasti lesnictví apod., přičemž v případě potřeby se pro uvedení do vztahu s ČSN ISO 1087-1 (tam, kde ho signalizuje text originálu) uvádí v závorce za těmito označeními navíc ještě: (terminologie 1).

Z důvodů jednotnosti odkazů na objekty, pojmy, definice a označení se v této mezinárodní normě užívají následující formulační konvence:

      objekty

jsou vnímány nebo myšleny;

jsou abstrahovány nebo konceptualizovány v pojmy;

      pojmy

zobrazují soubor objektů nebo se k němu vztahují;

jsou v jazyce reprezentovány nebo vyjadřovány označeními nebo definicemi;

jsou uspořádány do pojmových systémů;


Strana 6

 

      označení (termíny, vlastní názvy nebo symboly)

označují nebo reprezentují pojem;

jsou přiřazeny pojmu;

      definice

definují nebo popisují pojem.

NÁRODNÍ POZNÁMKA Postavení a funkce termínu symbol v českém a anglickém terminologickém systému si plně neodpovídá. Zatímco v angličtině se běžně používá ve velmi širokém spektru významů, v češtině se většinou rozlišují symboly v pravém slova smyslu (např. váhy jako symbol spravedlnosti, státní symboly apod.), znaky (např. matematický znak sčítání apod.) a značky (např. dopravní značky, značky veličin a jednotek, matematické značky, chemické značky apod.). Terminologické řešení přitom může vyplývat z úzu v jednotlivých oborech; totéž se týká i užití těchto termínů v terminologických souslovích. Pro účely této normy se proto chápe termín symbol jako termín nadřazený, který v sobě zahrnuje znaky, značky, popř. další specifické termíny, které se explicitně neuvádějí.

Čím je pojmový systém složitější, tím je užitečnější vyjasnit vztahy mezi pojmy pomocí jejich formálního nebo grafického vyjádření. Pojmové vztahy mohou být vyjádřeny formálně v seznamu. Formálním vyjádřením užívaným v této mezinárodní normě je číslovaný a systematický seznam, jehož příklad je uveden níže:

V této mezinárodní normě se používají nejběžnější grafická znázornění.

Diagram v podobě stromu pro znázornění generických
pojmových vztahů


Strana 7

 

Diagram v podobě hrábí nebo vidlice pro znázornění
partitivních pojmových vztahů
















Přímka s kótovými špičkami pro znázornění
asociativních vztahů

Způsob záznamu užívaný v této mezinárodní normě je následující:

      termíny definované v ISO 1087-1 jsou psány kurzivou;

      pojmy jsou z obou stran vymezeny apostrofem;

      označení (termíny, vlastní názvy nebo symboly) jsou psány tučným písmem;

      charakteristiky jsou podtržené;

      příklady jsou uváděny v rámečku.

Je třeba brát v úvahu, že příklady v této mezinárodní normě byly zvoleny a zjednodušeny pro ilustrativní účely. Překlad do jiných jazyků může vyžadovat výběr jiných příkladů, které budou vystihovat daný problém.

Rovněž je třeba brát v úvahu, že příklady tvoření termínů v informativní příloze A jsou specifické pro angličtinu v anglické verzi a pro francouzštinu ve francouzské verzi. Příloha A by neměla být překládána, ale přizpůsobena pro potřeby každého jazyka.


Strana 8

1 Předmět normy

Tato mezinárodní norma stanovuje a harmonizuje základní principy a metody pro zpracování a uspořádání terminologické slovní zásoby jak v rámci normalizační činnosti, tak i mimo něj.

Tato mezinárodní norma popisuje vztahy mezi objekty, pojmy a jejich reprezentacemi při použití v terminologické slovní zásobě. Stanovuje také základní principy pro tvoření označení a vypracovávání definic. Plné a úplné pochopení těchto principů vyžaduje určitou terminologickou průpravu. Principy jsou ve své podstatě obecné a tato mezinárodní norma je použitelná pro terminologickou práci v oblasti vědecké, technické, průmyslové, administrativní i v dalších oblastech vědění.

Tato mezinárodní norma nestanovuje postupy pro uspořádání mezinárodních terminologických norem, kterými se zabývá ISO 10241.



-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz