Zdroj: www.cni.cz
ICS 27.040 Květen 2004
|
Vodotrubné kotle a pomocná |
ČSN 07 7604 |
Water-tube boilers and auxiliary installations - Part 15: Acceptance tests
Chaudières à tubes d´eau et à tubes de fumée - Partie 15: Essais de réception
Wasserrohrkessel und Anlagenkomponenten - Teil 15: Abnahmeversuche
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12952-15:2003. Evropská norma EN 12952-15:2003 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 12952-15:2003. The European Standard EN 12952-15:2003 has the status of a Czech Standard.
© Český normalizační institut, 2004 70286 |
Národní předmluva
Citované normy
EN 837-1 zavedena v ČSN EN 837-1 (25 7012) Měřidla tlaku - Část 1: Tlakoměry s pružnou trubicí - Rozměry, metrologie, požadavky a zkoušení
EN 12952-1:2001 zavedena v ČSN EN 12952-1:2002 (07 7604) Vodotrubné kotle a pomocná zařízení - Část 1: Všeobecné požadavky
EN 26801 zavedena v ČSN EN 26801 (63 5209) Pryžové a plastové hadice - Stanovení objemové roztaživosti (ISO 6801:1983)
EN 60584-1 zavedena v ČSN EN 60584-1 (25 8331) Termoelektrické články - Část 1: Referenční tabulky
EN 60584-2 zavedena v ČSN IEC 584-2 (25 8331) Termoelektrické články - Část 2: Tolerance
EN 60751 zavedena v ČSN IEC 751 (25 8340) Průmyslové platinové odporové snímače teploty
EN ISO 3170 zavedena v ČSN EN ISO 3170 (65 6005) Ropa a ropné výrobky - Ruční odběr vzorků (ISO 3170:1988 včetně změny 1:1998)
EN ISO 3993 zavedena v ČSN EN ISO 3993 (65 6105) Zkapalněný ropný plyn a lehké uhlovodíky - Stanovení hustoty a relativní hustoty - Metoda tlakového hustoměru
EN ISO 5167-1 zavedena v ČSN ISO 5167-1 (25 7710) Měření průtoku tekutin pomocí snímače diferenčního tlaku - Část 1: Clony, dýzy a Venturiho trubice vložené do zcela vyplněného potrubí kruhového průřezu
ISO 157 zavedena v ČSN ISO 157 (44 1370) Uhlí - Stanovení forem síry
ISO 334 částečně zavedena v ČSN 44 1379 Tuhá paliva - Stanovení veškeré síry metodou Eschka
ISO 589 nezavedena
ISO 609 zavedena v ČSN ISO 609 (44 1354) Tuhá paliva - Stanovení uhlíku a vodíku - Vysokoteplotní spalovací metoda
ISO 625 zavedena v ČSN ISO 625 (44 1363) Tuhá paliva a koks - Stanovení uhlíku a vodíku - Liebigova metoda
ISO 1217 nezavedena
ISO 1928 zavedena v ČSN ISO 1928 (44 1352) Tuhá paliva - Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti
ISO 1988 nezavedena
ISO 5389 nezavedena
Souvisící ČSN
ČSN 07 0000 Názvosloví parních a horkovodních kotlů
ČSN 07 0305 Hodnocení kotlových ztrát
ČSN ISO 1000 (01 1301) Sestavy SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek
Vypracování normy
Zpracovatel: REMEŠ BRNO, IČO 155 57 448, Petr Remeš, Ivana Petrašová
Technická normalizační komise: TNK 90 a TNK 101 Kotle
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jan Jokeš
Září 2003 |
ICS 27.040
Vodotrubné kotle a pomocná zařízení - Water-tube boilers and auxiliary installations - |
|
Chaudières à tubes d´eau et à tubes de fumée - Partie 15: Essais de réception |
Wasserrohrkessel und Anlagenkomponenten - |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2003-06-12.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Obsah
Strana
Předmluva......................................................................................................................................................................................... 6
1 Předmět normy a oblast použití........................................................................................................................................ 7
1.1 Oblast použití....................................................................................................................................................................... 7
1.2 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 7
1.3 Všeobecné informace........................................................................................................................................................ 7
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 8
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 9
4 Značky, zkratky a součinitele............................................................................................................................................. 9
4.1 Značky a zkratky................................................................................................................................................................... 9
4.2 Součinitele.......................................................................................................................................................................... 12
5 Garantované parametry.................................................................................................................................................... 13
5.1 Základ pro určování garantovaných parametrů........................................................................................................... 13
5.2 Parametry podléhající garanci........................................................................................................................................ 13
5.3 Dodatečná měření............................................................................................................................................................ 13
5.4 Dodávka součástí pro parní kotle od různých výrobců................................................................................................ 13
6 Základní zkušební podmínky........................................................................................................................................... 13
6.1 Metody stanovování účinnosti......................................................................................................................................... 13
6.2 Všeobecné podmínky....................................................................................................................................................... 14
6.3 Předběžný zkušební provoz............................................................................................................................................. 14
6.4 Podmínky pro parní kotel................................................................................................................................................. 14
6.5 Ustálený stav...................................................................................................................................................................... 14
6.6 Provedení zkoušky............................................................................................................................................................. 14
6.7 Jiné informace................................................................................................................................................................... 17
7 Přístrojové vybavení a metody měření........................................................................................................................... 17
7.1 Všeobecně.......................................................................................................................................................................... 17
7.2 Měření tlaku........................................................................................................................................................................ 18
7.3 Měření teploty..................................................................................................................................................................... 18
7.4 Hmotnost a hmotnostní průtok....................................................................................................................................... 18
7.5 Tepelné hodnoty................................................................................................................................................................ 19
7.6 Chemické složení.............................................................................................................................................................. 20
7.7 Elektrická energie.............................................................................................................................................................. 20
8 Tepelná bilance a tepelná účinnost.............................................................................................................................. 20
8.1 Tepelná bilance a vnější okruh kotelní sestavy........................................................................................................... 20
8.2 Srovnávací teplota............................................................................................................................................................. 26
8.3 Tepelný příkon, tepelný výkon a tepelné ztráty.............................................................................................................. 26
8.4 Tepelná účinnost............................................................................................................................................................... 47
9 Přepočty na garantované podmínky............................................................................................................................... 52
9.1 Všeobecně.......................................................................................................................................................................... 52
9.2 Přepočet u odchylek vstupních parametrů na straně vody/páry............................................................................... 53
9.3 Přepočet účinnosti na garantované podmínky metodou příkon-výkon................................................................... 54
9.4 Přepočet účinnosti na garantované podmínky metodou zjišťováním tepelných ztrát přes tepelnou bilanci... 54
Strana
9.5 Přepočet účinnosti na garantované podmínky metodou zjišťováním tepelných ztrát změnou teploty spalin.. 57
9.6 Účinnost při garantovaných podmínkách..................................................................................................................... 60
10 Počítání průměrných hodnot a nejistota měření......................................................................................................... 61
10.1 Všeobecně.......................................................................................................................................................................... 61
10.2 Počítání průměrných hodnot a přepočty........................................................................................................................ 61
10.3 Zásady pro výpočet nejistoty............................................................................................................................................ 61
10.4 Předepsané hodnoty pro nejistoty měření................................................................................................................... 63
10.5 Výpočet nejistoty................................................................................................................................................................ 71
Příloha A (informativní) Statistický výpočet spalování............................................................................................................. 74
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 76
Tento dokument EN 12952-15:2003 byl vypracován technickou komisí CEN/TC 269 „Válcové a vodotrubné kotle“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do března 2004 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do března 2004.
Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu. Tato evropská norma se považuje za podpůrnou normu pro jiné aplikace a pro jiné normy výrobku, které jako takové podporují základní požadavek na bezpečnost podle směrnice nového přístupu, a měla by se v nich objevit jako normativní dokument.
Tato evropská norma řady EN 12952, týkající se vodotrubných kotlů a pomocných zařízení, sestává z těchto částí:
Část 1: Všeobecné požadavky
Část 2: Materiály pro části kotlů a příslušenství namáhaných tlakem
Část 3: Konstrukce a výpočet částí namáhaných tlakem
Část 4: Provozní výpočty očekávané doby života kotle
Část 5: Provedení a konstrukce částí kotle namáhaných tlakem
Část 6: Kontrola při výrobě, dokumentace a značení částí kotle namáhaných tlakem
Část 7: Požadavky na výstroj kotle
Část 8: Požadavky na spalovací zařízení kotlů na plynná a kapalná paliva
Část 9: Požadavky na zapalovací zařízení kotlů na prášková paliva
Část 10: Požadavky na zabezpečovací zařízení proti přetlaku
Část 11: Požadavky na zabezpečovací a řídicí systémy kotle a příslušenství
Část 12: Požadavky na jakost kotlové napájecí vody a kotelní vody
Část 13: Požadavky na zařízení pro čištění spalin
Část 14: Požadavky na spalinové soustavy DENOX
Část 15: Přejímací zkoušky
Část 16: Požadavky na soustavy pro spalování na roštu nebo ve fluidní vrstvě pro kotle na pevná paliva
CR 12952 Část 17: Směrnice pro zapojení zkušebního orgánu nezávislého na výrobci
Ačkoli všechny části normy lze získat samostatně, je třeba poznamenat, že tyto části jsou vzájemně na sobě závislé. Proto pro konstrukci a výrobu válcových kotlů je třeba použít jednotlivé části normy, aby mohly být uspokojivě splněny požadavky evropské normy.
POZNÁMKA Části 4 a 15 neplatí při návrhu, konstrukci a instalaci.
Příloha A je normativní.
Tento dokument obsahuje bibliografii.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Tato evropská norma platí pro parní a horkovodních kotle s přímým ohřevem, včetně jejich pomocných zařízení. Pro účely této normy je parním a horkovodním kotlem těleso a potrubní systémy, v nichž se:
– vyvíjí pára (pro použití vně systému) při přetlaku vyšším, než je atmosférický tlak;
– při atmosférickém tlaku ohřívá voda (pro použití vně systému) na teplotu vyšší, než je teplota syté páry.
Parní kotel obvykle sestává z odpařováku otápěného spalinami, z přehříváku, přihříváku, ohříváků napájecí vody, vzduchu, paliva, jsou-li použity, a ze spalovacího zařízení.
Pojem „přímý ohřev“ se týká zařízení, v němž se teplo v palivu známého složení chemickou reakcí předává pracovní látce. Takové zařízení může zahrnovat spalování s mechanickou dodávkou pevného paliva, spalování paliva ve fluidní vrstvě nebo soustavy hořáků.
Pomocná zařízení jsou zařízení pro dodávku paliva, mlecí zařízení, ventilátor pro nucené přivádění spalovacího vzduchu, odtahový ventilátor, zařízení pro odstraňování popela, parní ohřívák vzduchu, ohřívák vzduchu, ohřívák paliva, je-li použit, a odlučovač popílku.
Tato norma se netýká:
– jednotek spalujících zvláštní paliva (např. hlušinu);
– tlakových parních kotlů (např. kotle pro tlakové spalování ve fluidní vrstvě - PFBC);
– parních kotlů v systémech s kombinovaným ohřevem.
Tato norma platí analogicky pro přejímací zkoušky:
– jednotek s nepřímým spalováním (např. kotle na odpadní teplo);
– jednotek provozovaných s využitím jiných nosičů tepla (např. odpadních plynů, olejů pro spalování, sodíku).
Má-li tato norma sloužit jako základ pro přejímací zkoušky kotlů, měla by se v okamžiku uzavírání smlouvy uzavřít dohoda s ohledem na veškerá zvláštní zařízení, která by mohla mít vliv na měření a interpretaci výsledků zkoušek.
Tato norma uvádí základní požadavky na zkoušky tepelného výkonu (přejímací zkoušky) používané u parních nebo horkovodních kotlů s přímým ohřevem. Tyto zkoušky prokazují, že byly splněny garance s ohledem na účinnost a výkon nebo jiné parametry.
Tato norma obsahuje (mimo jiné):
– doporučení pro provádění přejímacích zkoušek (viz kapitolu 6);
– definici vnějšího okruhu kotelní sestavy a definici účinnosti (viz kapitolu 8);
– podrobnosti o nejistotě měření (viz kapitolu 10).
V této normě jsou uvedeny informace pro dohody týkající se druhu a rozsahu přejímacích zkoušek. Tyto dohody by měly být uzavřeny před zkoušením nebo v okamžiku objednání parního nebo horkovodního kotle.
V dohodách je možné se odvolávat na:
– rozsah dodávky, vnější okruh kotelní sestavy, srovnávací teplotu;
– metodu stanovení tepelné účinnosti, přímou metodu (příkon - výkon) nebo nepřímou metodu (tepelné ztráty);
– doplňující měření;
– zkušební podmínky, např. stupeň čistoty v zařízení, doba do dosažení ustálených podmínek a doba trvání zkoušky;
– jakékoli odchylné zkušební podmínky;
– odkalování a ofukování sazí;
– funkční používání měřicích přístrojů jiných, než je uvedeno v kapitole 6*);
– tabulku nebo tabulky uvádějící vlastnosti páry, které se mají použít pro jiné termodynamické vlastnosti;
– všechny zvláštní korekční metody;
– umístění a polohu měřicích bodů.
Zdroj: www.cni.cz