Zdroj: www.cni.cz
ICS 13.220.40; 87.040 Červenec 2004
|
Zkouška trvalého hoření kapalin |
ČSN 67 0590 |
idt ISO 9038:2002
Test for sustained combustibility of liquids
Essai de combustion entretenue de liquides
Prüfung der Weiterbrennbarkeit von Flüssigkeiten
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 9038:2003. Evropská norma EN ISO 9038:2003 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 9038:2003. The European Standard EN ISO 9038:2003 has the status of a Czech Standard.
© Český normalizační institut, 2004 70750 |
Národní předmluva
Citované normy
ISO 1513 zavedena v ČSN EN ISO 1513 (67 3010) Nátěrové hmoty - Prohlídka a příprava vzorků před zkoušením
ISO 3170 zavedena v ČSN EN ISO 3170 (65 6005) Kapalné ropné výrobky - Ruční odběr vzorků; nahrazena ISO 3170:2004
ISO 3171 zavedena v ČSN EN ISO 3171 (65 6006) Kapalné ropné výrobky - Automatický odběr vzorků z potrubí
ISO 15528 zavedena v ČSN EN ISO 15528 (67 3007) Nátěrové hmoty a jejich suroviny - Vzorkování
Související ČSN
ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích
Vypracování normy
Zpracovatel: SYNPO, a. s. Pardubice, IČ: 46504711, Ing. Oldřich Horák, CSc., Hana Flegrová
Technická normalizační komise: TNK 32 Ochrana proti korozi
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jindřiška Nesvadbová
Listopad 2003 |
ICS 13.220.40; 87.040
Zkouška trvalého hoření kapalin Test for sustained combustibility of liquids |
|
Essai de combustion entretenue de liquides |
Prüfung der Weiterbrennbarkeit von Flüssigkeiten |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2003-11-03.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel © 2003 CEN. Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN ISO 9038:2003 E |
Předmluva
Text ISO 9038:2002 připravený technickou komisí ISO/TC 35 „Nátěrové hmoty“ Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) byl převzat jako EN ISO 9038:2003 technickou komisí CEN/TC 139 „Nátěrové hmoty“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do května 2004 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do května 2004.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Oznámení o schválení
Text ISO 9038:2002 byl schválen CEN jako EN ISO 9038:2003 bez jakýchkoliv modifikací.
POZNÁMKA Normativní odkazy na mezinárodní normy jsou uvedeny v příloze ZA (normativní).
Úvod
Některý výrobek, jehož bod vzplanutí leží v určitém rozmezí teplot, může po počátečním vzplanutí dále hořet, zatímco podobný výrobek s podobným bodem vzplanutí dále hořet nemusí. Tato norma popisuje metodu umožňující odlišení výrobků, které po zapálení za řízených laboratorních podmínek a následném oddálení plamene trvale hoří, od výrobků, které dále nehoří.
Touto metodou se stanovuje, zda hořlavý výrobek udržovaný při zvolené teplotě zkoušky a za určitých zkušebních podmínek poskytuje při této teplotě dostatek hořlavých par potřebných pro vzplanutí při přiblížení vnějšího zdroje zapálení běžným způsobem a i nadále uvolňuje dostatek par pro udržení hoření i po odstranění zdroje zapálení.
Touto metodou zkoušení se nestanovuje bod vzplanutí zkoušeného výrobku, ale postupem vyhověl/nevyhověl se pouze určuje, zda při zvolené zkušební teplotě výrobek hoří trvale. Tento parametr může být vyžadován jako kritérium splnění požadavků zákonů nebo opatření vztahujících se ke skladování, přepravě a použití hořlavých výrobků. Před provedením této zkoušky je běžně zapotřebí stanovit buď skutečný bod vzplanutí materiálu nebo rozsah teplot, ve kterém bod vzplanutí leží.
Přístroj popsaný v této normě umožňuje získat výsledek rychlým postupem s malým množstvím zkušebního vzorku (2 ml).
VAROVÁNÍ Používání této normy může zahrnovat nebezpečné materiály, operace nebo zařízení. Není účelem této normy postihnout všechna případná rizika spojená s jejím používáním. Je povinností uživatele, aby učinil veškerá opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zabezpečil dodržování předepsaných podmínek.
Mnoho národních a mezinárodních předpisů klasifikuje kapaliny jako představitele požárního rizika, přičemž kritériem je jejich bod vzplanutí, stanovený některou z uznávaných metod. Některé z těchto předpisů dovolují určité zmírnění, jestliže výrobek při předepsané teplotě nebo teplotách „nehoří trvale“. Tato norma předepisuje zkoušku vyhověl/nevyhověl za účelem stanovení, zda kapalný výrobek, který by byl podle svého bodu vzplanutí klasifikován jako „hořlavý“, je schopen trvale hořet při teplotě nebo teplotách uvedených v příslušných předpisech.
POZNÁMKA 1 V Doporučeních Spojených Národů o Přepravě nebezpečného zboží jsou předepsány teploty 60,5 °C a 75,0 °C.
Tento postup se používá pro nátěrové hmoty (včetně vodou ředitelných), pojiva, rozpouštědla, ropné a jim příbuzné výrobky a lepidla, které vykazují bod vzplanutí. Není použitelný pro povrchy opatřené nátěrem, s ohledem na posuzování jejich potenciálního požárního nebezpečí.
POZNÁMKA 2 Tato metoda může být použita spolu s metodou stanovení bodu vzplanutí pro posuzování hořlavosti výrobku. Zvláštní pozornost by měla být věnována přenášení výsledků zkoušek z malého do velkého měřítka (reálných situací). Kapaliny ve velkém množství se totiž pravděpodobně nebudou chovat stejně jako malé vzorky, protože geometrie a poměr povrchu k objemu ovlivňují rychlost sdílení tepla a vypařování z povrchu.
Zdroj: www.cni.cz