Zdroj: www.cni.cz
ICS 83.080.01; 83.060; 83.120 Leden 2005
|
Plasty - Stanovení teploty průhybu |
ČSN 64 0753 |
idt ISO 75-2:2004
Plastics - Determination of temperature of deflection under load - Part 2: Plastics, ebonite and long-fibre-reinforced composites
Plastiques - Détermination de la température de fléchissement sous charge - Partie 2: Plastiques, ébonite et composites
renforcés de fibres longues
Kunststoffe - Bestimmung der Wärmeformbeständigkeitstemperatur - Teil 2: Kunststoffe, Hartgummi
und langfaserverstärkte Kunststoffe
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 75-2:2004. Evropská norma EN ISO 75-2:2004 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 75-2:2004. The European Standard EN ISO 75-2:2004 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN ISO 75-2 (64 0753) z ledna 1998.
© Český normalizační institut, 2005 72056 |
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Předmět normy byl upřesněn o plněné plasty a plasty vyztužené krátkými vlákny o délce před zpracováním nejvýše 7,5 mm.
Norma rozlišuje přednostní metodu zkoušení, při níž je zkušebního těleso zkoušeno v poloze naplocho (flatwise) a volitelnou metodu, při níž je těleso zkoušeno v poloze nastojato (edgewise). Popis volitelné metody je dočasně přesunut do normativní přílohy A. Při příští revizi normy bude volitelná metoda vypuštěna.
Ohřev zkušebního tělesa je povolen pouze metodou temperační lázně. Je vypuštěna metoda ohřevu v pecích s nucenou cirkulací nebo ve fluidních ložích.
Struktura normy
Tato norma se společným názvem Plasty - Stanovení teploty průhybu při zatížení sestává ze samostatných částí:
- Část 1: Obecná metoda zkoušení
- Část 2: Plasty, ebonit a kompozity vyztužené dlouhými vlákny
- Část 3: Reaktoplastové lamináty s vysokou pevností
Citované normy
ISO 75-1:2004 zavedena v ČSN EN ISO 75-1:2004 (64 0753) Plasty - Stanovení teploty průhybu při zatížení - Část 1: Obecná metoda zkoušení
ISO 293 zavedena v ČSN ISO 293 (64 0207) Plasty - Lisování zkušebních těles z termoplastů
ISO 294-1 zavedena v ČSN EN ISO 294-1 (64 0210) Plasty - Vstřikování zkušebních těles z termoplastů - Část 1: Obecné principy a vstřikování víceúčelových zkušebních těles a zkušebních těles tvaru pravoúhlého hranolu
ISO 2818 zavedena v ČSN EN ISO 2818 (64 0208) Plasty - Příprava zkušebních těles obráběním
ISO 3167 zavedena v ČSN EN ISO 3167 (64 0211) Plasty - Víceúčelová zkušební tělesa
ISO 10724-1 zavedena v ČSN EN ISO 10724-1 (64 0202) Plasty - Vstřikování zkušebních těles z práškových lisovacích hmot (PMC) z reaktoplastů - Část 1: Obecné principy a vstřikování víceúčelových zkušebních těles
Upozornění na národní přílohu
Do této normy byla doplněna národní příloha NA (informativní), která vysvětluje nesoulad mezi EN a ISO normami u názvů částí 2 a 3.
Upozornění na národní poznámku
Do této normy byla k Úvodu doplněna informativní národní poznámka.
Vypracování normy
Zpracovatel: Chemopetrol a.s., 436 70 Litvínov, IČ 25003887, Ing. Olga Mertlová
Technická normalizační komise: TNK 52 Plasty
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Ludmila Šolarová
Květen 2004 |
ICS 83.080.01; 83.060 Nahrazuje EN ISO 75-2:1996
Plasty - Stanovení teploty průhybu při zatížení - Plastics - Determination of temperature of deflection under load - |
|
Plastiques - Détermination de la température de fléchissement sous charge - renforcés de fibres longues |
Kunststoffe - Bestimmung der Wärmeformbeständigkeitstemperatur - und langfaserverstärkte Kunststoffe |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2003-06-20.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel © 2004 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN ISO 75-2:2004 E |
Předmluva
Tento dokument (EN ISO 75-2:2004) byl připraven Technickou komisí ISO/TC 61 „Plasty“ ve spolupráci s Technickou komisí CEN/TC 249 „Plasty“, jejíž sekretariát řídí IBN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do listopadu 2004 dát statut národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do listopadu 2004.
Tento dokument nahrazuje EN ISO 75-2:1996.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Oznámení o schválení
Text ISO 75-2:2004 byl schválen CEN jako EN ISO 75-2:2004 bez jakýchkoliv modifikací.
Úvod
ISO 75-1:1993 a ISO 75-2:1993 popisují tři metody (A, B a C), které používají různé hodnoty zkušebního zatížení a dvě polohy zkušebního tělesa, polohu naplocho („flatwise“) a polohu nastojato („edgewise“) 1). Pro zkoušení v poloze naplocho se používá zkušební těleso o rozměrech 80 mm ´ 10 mm ´ 4 mm. Toto zkušební těleso lze připravit přímo tvářením nebo ho získat obrobením ze střední části víceúčelového zkušebního tělesa (viz ISO 3167). Tyto „hranoly ISO“ lze obtížně zkoušet v poloze nastojato, neboť vyžadují zmenšení vzdálenosti mezi podpěrami a zvýšení zkušebního napětí o stejný faktor. Tyto úpravy mohou být obtížně proveditelné na stávajících zkušebních zařízeních používajících tělesa nastojato. Zkušební tělesa pro zkoušení v poloze nastojato nemají pevně předepsané rozměry. Použití zkušebního tělesa tvaru hranolu ISO o rozměrech 80 mm ´ 10 mm ´ 4 mm (poloha naplocho) má tyto výhody:
- Výsledky stanovení jsou méně ovlivněny teplotní roztažností zkušebního tělesa.
- Úhly úkosu neovlivňují výsledky zkoušky. Zkušební těleso nestojí „na hraně“.
- Jsou pevněji definovány podmínky přípravy zkušebních těles a jejich rozměry.
To vše zvyšuje srovnatelnost výsledků zkoušky. Proto bylo rozhodnuto vyloučit z této normy možnost zkoušení těles v poloze nastojato. Z důvodu poskytnutí dostatečně dlouhé přechodné doby je v tomto vydání normy uvedena poloha naplocho jako přednostní a doporučovaná metoda a poloha nastojato, která je přesunuta do normativní přílohy v ISO 75-2, je uvedena jako volitelná metoda. Uvedená normativní příloha a všechny další odkazy na zkoušení tělesa v poloze nastojato budou při příští revizi této normy vypuštěny.
V předchozích vydáních této normy se vedle ohřevu zkušebního tělesa v temperační lázni povolovaly rovněž další metody ohřevu, především ohřev v pecích s nucenou cirkulací nebo ve fluidních ložích. Žádná z těchto alternativních metod není příliš používána a nebylo prokázáno, že jsou k dispozici komerčně vyráběné zkušební přístroje pro tyto metody. Rovněž nebyla stanovena obecně platná srovnatelnost zkoušek používajících uvedené metody ohřevu, a to z důvodu rozdílných přenosových vlastností a způsobů regulace teploty popsaných v této normě.
Z uvedených důvodů je v tomto vydání povolen ohřev pouze v temperační lázni.
V souladu s ISO 10350-1:1998 byl pro teplotu průhybu při zatížení použit symbol Tf.
1) Národní poznámka Zkušební těleso je podle kapitoly 6 definováno jako přímý hranol s pravoúhlým průřezem a s rozměry l > b > h. Zkoušení tohoto zkušebního tělesa Naplocho znamená, že těleso je umístěno tak, že v kontaktu s podpěrami je stěna l ´ b a zatěžovací trn je v kontaktu s protilehlou stěnou téhož rozměru. Zkoušení uvedeného zkušebního tělesa nastojato znamená, že těleso je umístěno tak, že v kontaktu s podpěrami je stěna l ´ h a zatěžovací trn je v kontaktu s protilehlou stěnou téhož rozměru.
1 Předmět normy
Tato část ISO 75 specifikuje tři metody pro stanovení teploty průhybu při zatížení plastů (včetně plněných plastů a plastů vyztužených vlákny o délce před zpracováním nejvýše 7,5 mm) a ebonitu, za použití různých hodnot napětí v ohybu při tříbodovém zatížení:
- metoda A používající napětí v ohybu 1,80 MPa;
- metoda B používající napětí v ohybu 0,45 MPa;
- metoda C používající napětí v ohybu 8,00 Mpa.
Smluvní průhyb Ds používaný ke stanovení teploty průhybu při zatížení odpovídá přírůstku deformace v ohybu Def, který je definován v této části ISO 75. Tato část ISO 75 nedefinuje počáteční napětí v ohybu vzniklé v důsledku zatížení zkušebního tělesa při pokojové teplotě, ani nepopisuje jeho měření. Poměr tohoto rozdílu deformace v ohybu a počáteční deformace v ohybu závisí na modulu pružnosti zkoušeného materiálu měřeného při pokojové teplotě. Tato metoda je proto vhodná pouze pro srovnání teplot průhybu při zatížení materiálů, které vykazují podobné elastické vlastnosti za pokojové teploty.
POZNÁMKA Metody poskytují lepší reprodukovatelnost výsledků pro amorfní plasty než pro semikrystalické plasty. U některých materiálů je pro získání spolehlivých výsledků nutné zkušební tělesa temperovat. Je-li temperování použito, způsobí obvykle zvýšení teploty průhybu při zatížení (viz 6.6).
Další informace viz ISO 75-1:2004, kapitola 1.
Zdroj: www.cni.cz