Úvod

Tato mezinárodní norma poskytuje konceptuální schémata pro popisování prostorových charakteristik vzhledů geografických jevů a pro manipulaci s nimi. Normalizace v této oblasti se stane úhelným kamenem pro další normy geografické informace.

Vzhled jevu je abstrakcí jevu reálného světa; pokud je přidružen k místu vztaženému k Zemi, je to vzhled geografického jevu. Vektorová data tvoří geometrická a topologická primitiva, samostatně nebo v kombinaci použitá ke konstrukci objektů, které vyjadřují prostorové charakteristiky vzhledů geografických jevů. Rastrová data jsou založena na rozdělení rozsahu pokryté plochy na malé jednotky podle parketování prostoru a na přiřazení nějaké hodnoty atributu každé této jednotce. Tato mezinárodní norma se zabývá pouze vektorovými daty.

V modelu definovaném v této mezinárodní normě jsou prostorové charakteristiky popsány jedním nebo více prostorovými atributy, jejichž hodnota je dána geometrickým objektem (GM_Object) nebo topologickým objektem (TP_Object). Geometrie poskytuje metody pro kvantitativní popis prostorových charakteristik vzhledů jevů včetně rozměru, polohy, velikosti, tvaru a orientace, a to prostřednictvím souřadnic a matematických funkcí. Matematické funkce použité k popsání geometrie objektu závisejí na typu souřadnicového referenčního systému uplatněného při definování prostorové polohy. Geometrie je pouze stránkou geografické informace, která se při transformaci informace z jednoho geodetického referenčního systému nebo souřadnicového systému do druhého mění.

Topologie se zabývá charakteristikami geometrických útvarů, které při elastické a spojité deformaci prostoru - například při transformaci geografických dat z jednoho souřadnicového systému do druhého - zůstávají invariantní. V kontextu s geografickou informací se topologie používá zpravidla k popisu souvislosti nrozměrného grafu, tedy vlastnosti, která je při spojité transformaci grafu invariantní. Výpočetní topologie poskytuje informaci o souvislosti geometrických primitiv, která může být odvozena ze základní geometrie.

Prostorové operátory jsou funkce a procedury, které používají, dotazují, vytvářejí, upravují nebo vymazávají prostorové objekty. Tato mezinárodní norma definuje taxonomii těchto operátorů za účelem vytvoření normy pro jejich definici a implementaci. Cílem je:

a)    definovat prostorové operátory jednoznačně, aby bylo možno zajistit, že rozmanité implementace budou v rámci známých omezení přesnosti a rozlišení poskytovat srovnatelné výsledky,

b)    použít tyto definice k definování množiny normalizovaných operací, které vytvoří základ systémů vykazujících shodu a tak budou působit jako zkušební prostředí pro implementující osoby a jako množina referenčních zkoušek pro potvrzení platnosti shody,

c)    definovat operátorovou algebru, která umožní kombinace základních operátorů použitých předvídatelným způsobem v dotazu na geografická data a při manipulaci s nimi.

Normalizovaná konceptuální schémata prostorových charakteristik zvýší schopnost sdílet geografickou informaci mezi aplikacemi. Tato schémata budou použita pracovníky vyvíjejícími geografické informační systémy a software a uživateli geografické informace k poskytnutí bezesporně pochopitelných struktur prostorových dat.