Předmluva

Tento dokument (EN 196-3:2005) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 51 „Cement a stavební vápna“ jejíž sekretariát zajišťuje IBN/BIN.

Této evropské normě je nutno nejpozději do srpna 2005 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do srpna 2005.

Tato evropská norma nahrazuje EN 196-3:1994.

Evropská norma pro metody zkoušení cementu obsahuje následující části:

EN 196-1 Metody zkoušení cementu - Část 1: Stanovení pevnosti

EN 196-2 Metody zkoušení cementu - Část 2: Chemický rozbor cementu

EN 196-3 Metody zkoušení cementu - Část 3: Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti

EN 196-5 Metody zkoušení cementu - Část 5: Zkouška pucolanity pucolánových cementů

EN 196-6 Metody zkoušení cementu - Část 6: Stanovení jemnosti mletí

EN 196-7 Metody zkoušení cementu - Část 7: Postupy pro odběr a úpravu vzorků cementu

EN 196-8 Metody zkoušení cementu - Část 8: Stanovení hydratačního tepla - Rozpouštěcí metoda

EN 196-9 Metody zkoušení cementu - Část 9: Stanovení hydratačního tepla - Semiadiabatická metoda

POZNÁMKA Dřívější část EN 196-21: Metody zkoušení cementu - Část 21: Stanovení chloridů, oxidu uhličitého a alkálií v cementu byla revidována a zařazena do EN 196-2.

Byl navržen další dokument ENV 196-4 Metody zkoušení cementu - Část 4: Kvantitativní stanovení hlavních složek, který bude zveřejněn jako Technická zpráva CEN.

Na základě připomínek, které obdržel sekretariát se zavádí následující technické změny:

a)    požadavek na relativní vlhkost laboratoře se snižuje z minimálně 65 % (4.1) na minimálně 50 %;

b)    pro ukládání a vaření zkušebních tělísek (4.2.5) je povoleno použití pitné vody; použití pitné vody není povoleno pro přípravu kaše poněvadž její kvalita kolísá podle místa použití a rovněž v průběhu doby i ve stejné laboratoři (4.2.5);

c)    Vicatův prstenec může mít kromě kuželového tvaru (5.1) také válcový tvar;

d)          doba stanovená pro setření kaše ze stěn a spodní části nádoby se prodlužuje z 15 sekund na 30 sekund (5.2.1);

e)    pro stanovení normální konzistence se vzdálenost válečku od podložky zvětšuje z (6 ± 1) mm (5.2.3) na (6 ± 2) mm;

f)      stanovení dob tuhnutí se provádí na naplněných prstencích uložených ve vodě (kapitola 6);

g)    požadavky na teplotu pro uchovávání kaše v prstenci v průběhu zkoušení dob tuhnutí se upravují z teploty (20 ± 1) °C na (20,0 ± 1,0) °C (6.1.3);

h)    při stanovení dob tuhnutí se povoluje použití automatického přístroje, který splňuje požadavky referenční metody (6.1.1);

i)      okamžik pro určení počátku tuhnutí podle vzdálenosti jehly od podložky se zvyšuje z (4 ± 1) mm na (6 ± 3) mm (6.2.2);

j)      okamžik pro určení konce tuhnutí musí být potvrzen následným stanovením na dalších dvou místech zatuhlé kaše (6.3.1);

k)    požadavek na materiál pro zhotovení Le Chatelierových objímek pro stanovení objemové stálosti se rozšiřuje na jakýkoliv nekorodující pružný materiál (7.1.1);

l)      nejmenší relativní vlhkost prostředí pro uložení Le Chatelierových objímek pro stanovení objemové stálosti se snižuje z 98 % na 90 % (7.1.3);

m)  stanovení objemové stálosti se provádí jen na jedné objímce (7.2);

n)  požaduje-li se opakovaná zkouška objemové stálosti snižuje se požadavek relativní vlhkosti prostředí v němž je cement rozložen z 65 % na 50 % (7.4).

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.