Úvod

Při návrhu a používání vyvažovacích strojů se věnuje úsilí minimalizaci nebezpečí vznikajících provozem strojů jako takových. Rostoucí nároky na stále větší bezpečnost pracovního prostředí však vyžadují další ochranu, zvláště s ohledem na rotor, který se má vyvažovat. Mohou existovat potenciální nebezpečí pro obsluhu vyvažovacího stroje nebo pro okolní pracovní prostor, například taková, že osoby přicházejí do styku s částmi stroje nebo s rotorem, dále při uvolnění a odletění částí rotoru nebo korekčních vyvažovacích hmot nebo při nadzdvižení rotoru z podpor nebo při jeho roztržení. Tato potenciální nebezpečí mohou teoreticky narůstat s rozměry rotoru a s vyvažovacími otáčkami, ale všeobecně jsou minimalizována vhodným návrhem rotoru a vhodnými instrukcemi pro vyvažování.

Speciální vyvažovací stroje, užívané například v automobilním průmyslu s hromadnou výrobou, jsou normálně vybaveny všemi potřebnými ochrannými opatřeními, protože pracovní předmět stejně jako provozní podmínky jsou známy a mohou být zohledněny výrobcem stroje. Avšak u univerzálních vyvažovacích strojů, kde předměty, které se mají vyvažovat, jsou výrobci stroje obecně neznámé, a tedy mimo jeho kontrolu, jsou základní ochranná opatření omezena na zřejmá nebezpečí; jde například o kryt spojky koncového náhonu a/nebo o kryt hnacího řemene. Uživatel vyvažovacího stroje proto musí určit možná nebezpečí spojená s jeho rotory, aby výrobce vyvažovacího stroje mohl provést odpovídající ochranná opatření, nebo si musí uživatel zajistit přiměřená ochranná opatření sám.

Jestliže tyto rotory nejsou předem známy - například při servisu a opravách - je potřebný nějaký dobrý odhad. V tabulce A.2 jsou uvedeny typické hodnoty pro různé velikosti vyvažovacího stroje. Pro každý jednotlivý rotor, který se má vyvažovat, musí ale uživatel zkontrolovat, zda ochranná opatření zohledňují všechna nebezpečí.

Většina místních předpisů vyžaduje přijetí určitých minimálních ochranných opatření. Dodržení takových požadavků ve spojení s doporučeními, která jsou obsažena v této normě, zajistí obecně patřičnou míru ochrany obsluze vyvažovacího stroje a personálu okolní dílny. Mohou se však vyskytnout případy, kdy doporučené kryty nebo jiné ochranné prostředky jsou tak nákladné nebo jejich použití je tak časově náročné, že je nutné uvážit jiná ochranná opatření, jako vyklizení okolního prostoru do určité dostatečné vzdálenosti, dálkové ovládání vyvažovacího zařízení nebo práci mimo normální pracovní dobu atd.

Je-li třeba rotor vyvažovat nebo odstřeďovat při provozních otáčkách nebo nad nimi, kdy nelze vyloučit závažnou poruchu rotoru s takovou jistotou jako během vyvažování při nízkých otáčkách, může být důležité uvážit pravděpodobnost havárie. Maximální provozní i odstřeďovací otáčky jsou obecně dostatečně nižší než otáčky, při kterých lze očekávat závažné porušení rotoru.

Na druhou stranu může být rotor vyvažovaný při nízkých otáčkách tvořen sestavou několika částí, jako například olopatkované turbinové kolo. V tom případě je důležité uvážit, zda kryt pro vyvažování při nízkých otáčkách by měl zabránit průniku turbinové lopatky nebo zda stačí ochrana proti korekčním hmotám, které by mohly odlétnout v průběhu vyvažování. Jestliže prakticky neexistuje pravděpodobnost oddělení lopatky, může stačit nějaký lehký kryt, který chrání jen proti korekčním hmotám.

Protože tato norma pojednává o vyvažovacích strojích a ochranných opatřeních obecně, nelze uvádět žádné podrobnosti o riziku u specifických typů rotorů a vyvažovacích zařízení. Každý specifický případ si pravděpodobně vyžádá individuální zkoumání založené na konkrétních parametrech rotoru. V této souvislosti musí analýza rizika možných havárií zahrnovat charakteristiky samotného vyvažovacího stroje. Rozhodující důležitost pro stanovení rozsahu následných škod může mít znalost toho, jak velký nevývažek vydrží podpory a ložiska při částečné poruše rotoru, například při oddělení jeho součástí.

Významná nebezpečí, kterými se zabývá tato norma, jsou uvedena v kapitole 4. Bezpečnostní požadavky a/nebo ochranná opatření, která zabraňují nebezpečím uvedeným v tabulce 1 nebo je minimalizují, a postupy pro ověřování těchto požadavků nebo ochranných opatření lze nalézt v kapitole 5.