Úvod

V této mezinárodní normě jsou pro stanovení odolnosti teplu specifikovány dvě zkušební metody. Tato zkouška slouží pro kontrolu vstřikovaných tvarovek z termoplastů, zda byly řádně zhotoveny.

Může se použít k:

–      stanovení, zda jsou přítomny vtokové zbytky (části materiálu, které vstupují do formy při teplotě značně nižší než zbytek hmoty) nebo plochy, které jsou neprotavené;

–      odhalení dutin a pórů;

–      stanovení podílu s pnutím způsobeném při tavném procesu;

–      odhalení kontaminace;

–      kontrole integrity studeného spoje.

Části bez pnutí mají obecně lepší vlastnosti a vyšší pevnost než části s vyšším stupněm zbytkového napětí a budou obecně méně reaktivní při vystavení chemikáliím. Vnitřní pnutí je možné zjistit umístěním vstřikovaných tvarovek v topném médiu (vzduch nebo kapalina) při zvýšené teplotě, po určitou časovou periodu, která je závislá na tloušťce stěny.

Protože pnutí se uvolňuje jakmile materiál přechází do gumovitého stavu, je nutné pouze udržovat výstřiky při vyšší teplotě po stanovenou dobu.

POZNÁMKA Vstřikované tvarovky se mohou vyrábět mnoha postupy, při kterých se materiál vstřikuje do formy. Tyto postupy zahrnují vstřikování jedním nebo více kanálky, štěrbinovým nebo prstencovým vtokovým ústím. Výrobní postup bude mít vliv na způsob hodnocení.