Úvod

Všechny parametry popsané v této mezinárodní normě nemusí být nutně u každé zkoušky vyhodnocovány, záleží na:

a)    oblasti uplatnění zkoušky, která se sleduje (např. screeningová nebo referenční metoda, typ mléka, např. živočišný druh, nebo syrové/tepelně ošetřené mléko),

b)    požadovaných informacích [např. zavádění nové substance s pevně daným maximálním limitem rezidua (MRL)],

c)    a charakteristických rysech mechanismu detekce [např. citlivosti testovacích mikroorganizmů na široký nebo úzký okruh různých antimikrobiálních sloučenin).

Výrobce a uživatel určité zkoušky by si tudíž navzájem v kontextu této směrnice měli dohodnout termín „referenční“ a vynechat například ty aspekty, které nejsou pro záměr uplatnění metody v praxi relevantní.

Obecnou nevýhodou vztahující se k interpretaci mikrobiálních inhibičních testů je, že jsou obvykle vyhodnocovány subjektivně a ve velmi malém počtu kroků, např. jako „negativní“, „sporný“, „pozitivní“ na základě porovnání s pozitivními nebo negativními kontrolními vzorky.

V případech, kdy medium obsahuje indikátor, může typ změny výsledného zabarvení záviset na typu přítomné antimikrobiální substance. Toto někdy působí potíže se získáním jasného rozlišení „pozitivních“ a „negativních“ výsledků. Interpretace testu, který má jen několik rozlišovacích kroků také znamená, že malé obměny nebo menší vývoj zabarvení, které mohou být důležité pro validační program, si vyžádají velké experimentální úsilí.