Tlakové síly větru. Vane-li vítr do boku budovy, zpomaluje se a vytváří tlak na návětrné straně. Současně kolem bočních stěn a přes střechu vítr mění směr proudění a zvyšuje se jeho rychlost. Tím se snižuje tlak na závětrné straně budovy a v těchto oblastech vzniká sání. Čím je rychlost větru větší, tím je větší i sání. Hlavním účinkem těchto tlaků je vznik vodorovného proudění vzduchu v budově z návětrné strany na závětrnou. Pokud je plášť budovy netěsný, například je s otevíratelnými dveřmi a okny, je tento účinek výraznější. Pokud je při požáru na návětrné straně rozbité okno, může vítr hnát kouř budovou vodorovně, nebo za určitých okolností svisle. Může být obtížné přesně určit tlak větru, který bude na budovu působit, nebo jím vyvolané vnitřní proudění vzduchu; pro dokonalé poznání může být nutná analýza pomocí počítače nebo větrného tunelu.

poznámka Údaje o zatížení větrem jsou uvedeny v prEN 1991-2-4.

Systémy HVAC (systémy vzduchotechniky a klimatizace). Systém HVAC může dodávat vzduch do oblasti požáru a napomáhat tak hoření, nebo může rychle přenášet kouř do prostorů, které nejsou v oblasti zdroje požáru. Tyto systémy se v případě požáru zpravidla uzavírají. Systémy HVAC však mohou být často modifikovány tak, aby pomáhaly při zábraně šíření kouře, nebo mohou být použity v součinnosti se zařízením pro dodávku vzduchu a/nebo s odvětrávacím zařízením pracujícím na principu rozdílu tlaku.

0.2 Účel zařízení pracujícího na principu rozdílu tlaku

Cílem tohoto dokumentu je poskytnout informace o postupech určených k omezování šíření kouře z jednoho prostoru budovy do jiného netěsnostmi ve fyzických přepážkách (např. netěsnosti kolem zavřených dveří) nebo otevřenými dveřmi.

Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků nabízí možnost udržování přijatelných podmínek v chráněných prostorech, například v únikových cestách, vnitřních zásahových cestách, zásahových šachtách, v požárních předsíních, na schodištích a v jiných prostorech, které mají být chráněny před vniknutím kouře. Tento dokument poskytuje informace týkající se bezpečnosti osob, hašení a ochrany majetku ve všech typech budov. Je nutné stanovit, nejen kudy se bude do budovy přivádět čerstvý vzduch pro vytvoření přetlaku, ale i kudy bude tento vzduch a kouř vycházet z budovy a jakou trasou bude postupovat. Podobné úvahy platí i pro snižování tlaku, tj. trasa pro odsávaný vzduch, včetně úvahy o přiváděném výměnném vzduchu a jakou trasou bude postupovat.

Cílem je proto zajistit tlakový gradient (a tím i způsob proudění vzduchu) v chráněném únikovém prostoru s nejvyšším tlakem a postupně se snižujícím tlakem v prostorech mimo únikové cesty.

Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků jsou jedním z prostředků zlepšujících úroveň požární bezpečnosti v budově. V souvislosti s celkovou strategií navrhování způsobu evakuace, ochrany zasahujících jednotek a ochrany majetku v budově se má učinit rozhodnutí, zda je toto zařízení pro konkrétní projekt vhodné. To pak povede k návrhovým předpokladům, které budou pro konkrétní projekt vhodné, zejména ve vztahu k nejpravděpodobnějším netěsnostem vzniklým současně otevřenými dveřmi, jak je vysvětleno v kapitole 5.

Nákresy doplňující text v tomto dokumentu mají pouze objasňovat údaje v tomto textu. Má se vzít na vědomí, že uvedené příklady jsou pouze informativní.

Pokud projektant nemůže splnit požadavky tohoto dokumentu v plném rozsahu, lze přijmout náhradní postup založený na požárně bezpečnostním inženýrství. Toto technické řešení má pokud možno převzít funkční požadavky stanovené v tomto dokumentu.

0.3 Způsoby usměrňování pohybu kouře

Účinek sil vyvolávajících proudění vzduchu, jak je popsáno výše, vytváří rozdíly tlaků napříč příčkami, stěnami a podlahami, které se mohou sčítat a mohou způsobit šíření kouře do prostorů vzdálených od místa požáru. Nejpoužívanějšími metodami pro snižování intenzity šíření kouře nebo pro řízení jeho účinků jsou:

a)  kouřový úsek využívající systém fyzických zábran bránících šíření kouřových plynů z prostoru s požárem do jiných částí budovy, např. stěny a dveře;

b)  odvětrání kouře využívající jakoukoli metodu pomáhající hasičům s odvodem kouřových plynů z budovy, když se kouř již dále netvoří, tj. po uhašení;

c)  ředění kouře záměrným směšováním kouřových plynů s dostatečným množstvím čistého vzduchu, aby se snížilo možné nebezpečí;