ICS 13.040.20 Březen 2006
|
Kvalita ovzduší - Normovaná gravimetrická metoda |
ČSN 83 5613 |
Ambient air quality - Standard gravimetric measurement method for the determination of the PM2,5 mass fraction
of suspended particulate matter
Qualité de l’air ambiant - Méthode de mesurage gravimétrique de référence pour la détermination de la fraction massique
PM 2,5 de la matière particulaire en suspension
Luftbeschaffenheit - Gravimetrisches Standardmessverfahren fűr die Bestimmung der PM2,5-Massenfraktion
des Schwebstaubes
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 14907:2005. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný status jako oficiální verze uvedené evropské normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 14907:2005. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version.
|
|
© Český normalizační institut, 2006 75336 |
Národní předmluva
Informace o citovaných normativních dokumentech
ENV 13005:1999 zavedena v ČSN P ENV 13005 (01 4109) Pokyn pro vyjádření nejistoty měření
CR 14377 nezavedena
Souvisící ČSN
ČSN EN 12341 (83 5612) Kvalita ovzduší - Stanovení frakce PM10 aerosolových částic - Referenční metoda a postup při terénní zkoušce ověření požadované těsnosti shody mezi výsledky hodnocené a referenční metody
ČSN ISO 31-0 (01 1300) Veličiny a jednotky. Část 0: Všeobecné zásady
ČSN ISO 31-4 (01 1300) Veličiny a jednotky. Část 4: Teplo
ČSN ISO 31-8 (01 1300) Veličiny a jednotky. Část 8: Fyzikální chemie
Souvisící předpisy
Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
Upozornění na národní poznámky
Do normy byly k úvodu a k článkům 6.2, 6.4, 8, 9.2, 9.3.2.8, 9.3.6 a k přílohám A a B doplněny informativní národní poznámky.
Vypracování normy
Zpracovatel: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Doc.Ing. František Skácel, CSc.
a Ing. Viktor Tekáč, Ph.D.
Technická normalizační komise: TNK č. 117 „Kvalita ovzduší“
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák
|
Září 2005 |
ICS 13.040.20
|
Kvalita ovzduší - Normovaná gravimetrická metoda stanovení Ambient air quality - Standard gravimetric measurement method for the determination |
|
|
Qualité de l’air ambiant - Méthode de mesurage |
Luftbeschaffenheit - Gravimetrisches |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2005-07-22.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel © 2005 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN 14907:2005 E |
Předmluva
Tato evropská norma (EN 14907:2005) byla vypracována technickou komisí CEN/TC 264 „Kvalita ovzduší“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do března 2006 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do března 2006.
Tato evropská norma byla vypracována s mandátem uděleným CEN Evropskou komisí a Evropskou asociací volného obchodu. Odpovídá požadavkům Směrnic EU 2000/69/EC a 96/62/EC.
Vztah ke směrnicím EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí této evropské normy.
Součástí procesu stálého zlepšování jakosti je předpoklad, že tato norma a norma EN 12341 (PM10) může být touto technickou komisí v blízké budoucnosti novelizována.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Kypru, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska.
Obsah
Strana
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 7
2 Citované normativní dokumenty....................................................................................................................................... 7
3 Termíny, definice a zkratky................................................................................................................................................. 7
3.1 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 7
3.2 Zkratky................................................................................................................................................................................... 8
4 Podstata metody................................................................................................................................................................. 9
4.1 Popis podstaty normované měřicí metody..................................................................................................................... 9
4.2 Popis postupů QA/QC........................................................................................................................................................ 9
5 Zařízení a jeho součásti..................................................................................................................................................... 9
5.1 Součásti vzorkovacího systému....................................................................................................................................... 9
5.2 Váhovna............................................................................................................................................................................... 14
6 Postup odběru vzorku a vážení....................................................................................................................................... 14
6.1 Úvod..................................................................................................................................................................................... 14
6.2 Postup vážení..................................................................................................................................................................... 14
6.3 Vážení neexponovaných filtrů.......................................................................................................................................... 15
6.4 Doba odběru vzorku.......................................................................................................................................................... 15
6.5 Uchovávání a přeprava vzorků......................................................................................................................................... 15
6.6 Vážení exponovaných filtrů............................................................................................................................................... 15
7 Další prokazování jakosti a řízení jakosti...................................................................................................................... 15
7.1 Úvod..................................................................................................................................................................................... 15
7.2 Údržba vzorkovacího systému......................................................................................................................................... 16
7.3 Kalibrace............................................................................................................................................................................. 16
7.4 Terénní slepé pokusy....................................................................................................................................................... 16
8 Vyjadřování výsledků......................................................................................................................................................... 17
9 Charakteristiky metody..................................................................................................................................................... 17
9.1 Úvod..................................................................................................................................................................................... 17
9.2 Koncepce GUM.................................................................................................................................................................. 17
9.3 Jednotlivé zdroje nejistoty................................................................................................................................................ 18
9.4 Rozšířená nejistota v porovnání s cílovou jakostí výsledků EU................................................................................ 22
Příloha A (informativní) Postup testování shody postupu nenormovaných měřicích metod.......................................... 24
Příloha B (normativní) Cíle jakosti výsledků (zdroj: Příloha VIII odkazu [2])....................................................................... 26
Příloha ZA (informativní) Vztah ke směrnicím EU................................................................................................................... 27
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 28
Úvod
Kvalita ovzduší v celé Evropské unii musí být hodnocena na jednotném základě. Členské země musí mít k dispozici normované metody a postupy měření. Úkolem této evropské normy je poskytnout jednotnou metodiku monitoringu hmotnostní frakce 2,5 mm v aerosolových částicích venkovního ovzduší (PM2,5) v souladu s ustanovením Směrnice 96/62/EC Rady Evropské unie o hodnocení a řízení kvality venkovního ovzduší [1] a Směrnice 99/30/EC Rady Evropské unie o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší [2], která stanoví parametry specifické pro hodnocení aerosolových částic.
Tato normovaná metoda určená touto evropskou normou je zaměřena především na sjednocení a zlepšení kvality výsledků měřicích metod používaných ve staničních sítích monitoringu ovzduší, a proto neobsahuje mnoho informací pro praktické použití při běžném monitoringu kvality ovzduší.
Referenční standardní materiály PM2,5 dosud neexistují. Z tohoto důvodu definuje tato normovaná metoda určená touto evropskou normou měřenou veličinu konvenčně, konstrukcí vstupního otvoru vzorkovacího zařízení a příslušnými provozními parametry celého měřicího postupu. Tato norma zahrnuje:
– normovanou manuální gravimetrickou metodu měření PM2,5 za použití jednotlivých filtrů;
– přehled charakteristik metody včetně nejistoty měření;
– postup určení, zda měřicí metody, které se touto normou neřídí (ostatní manuální gravimetrické nebo automatizované monitorovací metody), odpovídají této normované metodě (příloha A).
Preciznost1 a charakteristiky uvedené touto evropskou normou byly určeny v průběhu 9 různých srovnávacích a validačních zkoušek. Tyto zkoušky proběhly na 9 různých stanovištích v zemích severní, střední a jižní Evropy s cílem zjistit široký rozsah působících povětrnostních podmínek. Tyto zkoušky byly financovány Evropskou komisí a Evropskou asociací volného obchodu.
Kromě této měřicí metody pro stanovení hmotnostní frakce 2,5 mm v aerosolových částicích venkovního ovzduší (PM2,5) popsané touto evropskou normou existuje ještě evropská norma EN 12341 [3] věnovaná měření PM10.
1 NÁRODNÍ POZNÁMKA V souvislosti se zavedením mezinárodní normy ISO 6879:1995 do soustavy českých technických norem je nutné upozornit na změny používání termínů „přesnost“ a „správnost“ oproti běžným a v praxi používaným termínům (odborná literatura, starší technické normy, vysokoškolská skripta a učebnice, některé právní dokumenty apod.).
Při zavádění mezinárodních norem ISO z oblasti statistiky do soustavy českých norem (zejména ISO 3534-1, ISO 3534-2 a ISO 5725) byl pro překlad termínu „accuracy“ použit nově český ekvivalent „přesnost“ a pro „precision“ český ekvivalent „shodnost, příp. preciznost“.
Proto dříve a běžně používaným termínům v oblasti kvality ovzduší „správnost“ odpovídá v souladu s ČSN ISO 3534-1:1994 termín „přesnost“ a termínu „přesnost“ termín „shodnost, příp. preciznost“.
1 Předmět normy
Tato evropská norma uvádí normovanou metodu stanovení hmotnostní frakce PM2,5 v aerosolových částicích venkovního ovzduší založenou na odběru aerosolových částic na filtru a jejich následném zvážení.
Doba odběru vzorku v průběhu měření činí asi 24 hodin a v souladu s příslušnou směrnicí se výsledky vyjadřují v mg/m3 za stavových podmínek aktuálních v okolí vstupního otvoru vzorkovacího zařízení v době odběru vzorku.
Rozsah použití této normy je od 1 mg/m3 (tj. mez detekce této normované měřicí metody vyjádřená nejistotou) do 120 mg/m3 (tj. maximální hmotnostní koncentrace zjištěná v průběhu terénních zkoušek prováděných CEN/TC 264/WG 15 při validací této metody).
POZNÁMKA Přestože tato norma není validována pro hmotnostní koncentrace překračující 120 mg/m3, může být její rozsah stanovitelnosti při použití skleněných nebo křemenných filtrů rozšířen až na běžně zjišťované hmotnostní koncentrace ve venkovním ovzduší 200 mg/m3. Zanášení filtrů se při těchto vysokých hmotnostních koncentracích a zátěžích neočekává. Průtok vzorku lze rovněž snadno udržovat na určené jmenovité hodnotě.
V příloze A jsou uvedeny dva postupy hodnocení shody, které určují, zda se hodnocená metoda svými výsledky liší jen málo nebo zásadním způsobem od výsledků získaných touto normovanou metodou.
V prvním případě, kdy je zjištěna jen malá odchylka od výsledků této normované metody („variace na téma“) poskytuje příloha A místo úplné terénní zkoušky jen omezený postup pro porovnání pouze přiměřených rozdílů. Tato část této přílohy slouží jako praktický návod určení shody výsledků měřicích metod běžné používaných v monitorovacích sítích a obsahuje příklady obvyklých úprav této normované metody jako je automatizovaný systém výměny filtrů.
V druhém případě zahrnujícím celý soubor terénních zkoušek, slouží postup k určení shody pouze v rozsahu podmínek, v nichž terénní zkoušky probíhaly. Tuto shodu lze za podmínek převažujících v evropských zemích prokázat uskutečněním terénních zkoušek v podmínkách odpovídajících vhodnému rozmezí povětrnostních podmínek (jako je hmotnostní koncentrace a složení aerosolových částic, teplota a vlhkost ovzduší).
Protože tato evropská norma není určena výhradně pro automatizovaný monitoring hmotnostní frakce PM2,5 v aerosolových částicích venkovního ovzduší, lze postupy zjišťování shody uvedené v příloze A použít jak pro jednorázové, tak pro automatizované metody.
-- Vynechaný text --
Zdroj: www.cni.cz