Zdroj: www.cni.cz
ICS 13.230 Duben 2006
Stanovení teploty vznícení plynů a par |
ČSN 38 9665 |
Determination of the auto ignition temperature of gases and vapours
Détermination de la température d'auto-allumage des gaz et des vapeurs
Bestimmung der Zündtemperatur von Gasen und Dämpfen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 14522:2005. Evropská norma EN 14522:2005 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 14522:2005. The European Standard EN 14522:2005 has the statutes of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazují článek 2.2 a přílohy 3 a 4 ČSN 33 0371 z 1982-10-19 (ostatní ustanovení uvedené normy zůstávají v platnosti).
|
© Český normalizační institut, 2006 75403 |
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Norma byla zcela přepracována, technický postup, zkušební zařízení však zůstaly nezměněny. Výsledky zjištěné podle původní ČSN 33 0371 a této evropské normy jsou rovnocenné.
Citované normy
ISO 1773 dosud nezavedena
Citované předpisy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/EC z 23. března 1994, o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se zařízení a ochranných systému určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určení pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, v platném znění.
Vypracování normy
Zpracovatel: Fyzikálně technický zkušební ústav, s. p., Ostrava-Radvanice, IČ 577880, Ing. Jan Pohludka
Technická normalizační komise: TNK 121 Zařízení a ochranné systémy pro prostředí s nebezpečím
výbuchu
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jiří Hušák
Září 2005 |
ICS 13.230
Stanovení teploty vznícení plynů a par Determination of the auto ignition temperature of gases and vapours |
|
Détermination de la température d'auto-allumage |
Bestimmung der Zündtemperatur von Gasen |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2005-08-01.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel © 2005 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN 14522:2005 E |
Obsah
Strana
Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5
Úvod................................................................................................................................................................................................... 6
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 7
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 7
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 7
4 Zkušební metoda................................................................................................................................................................ 7
4.1 Princip................................................................................................................................................................................... 7
4.2 Zařízení.................................................................................................................................................................................. 7
4.3 Kritéria vznícení.................................................................................................................................................................... 9
4.4 Odběr, příprava a uchování zkušebních vzorků............................................................................................................. 9
4.5 Postup................................................................................................................................................................................... 9
4.6 Vyjádření výsledků............................................................................................................................................................. 12
Příloha A (normativní) Ověřování................................................................................................................................................ 14
Příloha B (informativní) Příklad sestavy zkušebního zařízení................................................................................................ 15
Příloha C (informativní) Znázornění postupu prokládání paraboly podle metody P.......................................................... 16
Příloha D (normativní) Bezpečnostní hlediska......................................................................................................................... 17
Příloha E (informativní) Závislost teploty vznícení na objemu................................................................................................ 18
Příloha F (informativní) Příklad formuláře protokolu o zkoušce............................................................................................ 19
Příloha ZA (informativní) Vztah mezi touto evropskou normou a základními požadavky směrnice 94/9/EC................ 20
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 21
Obrázky
Obrázek B.1 -Sestava zkušebního zařízení............................................................................................................................... 15
Obrázek B.2 -Příklad držáku Erlenmeyerovy baňky.................................................................................................................. 15
Obrázek C.1 -Postup proložení paraboly................................................................................................................................... 16
Obrázek E.1 -Závislost teploty vznícení na objemu.................................................................................................................. 18
Tabulky
Tabulka A1 -Hodnoty pro ověřování zařízení............................................................................................................................. 14
Tabulka ZA.1 -Vztah mezi touto evropskou normou a směrnicí 94/9/EC............................................................................ 20
Předmluva
Tato evropská norma (EN 14522:2005) byla vypracována technickou komisí CEN/TC 305 „Prostředí s nebezpečím výbuchu - Prevence a ochrana proti výbuchu“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do března 2006 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do března 2006.
Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky směrnice EU.
Vztah této normy ke směrnici EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součásti této normy.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Vhodným opatřením pro vyloučení nebezpečí výbuchu je zabránění vzniku účinných zdrojů iniciace. Jedním z velmi rozšířených potenciálních zdrojů vznícení jsou horké povrchy (ohřívané aktivně nebo pasivně). Nebezpečí vznícení od horkých povrchů může být pro použitou hořlavou látku hodnoceno pomocí teploty vznícení hořlavé látky.
Teplota vznícení závisí hlavně na:
– vlastnostech hořlavé látky;
– okysličovadlu;
– tlaku;
– objemu zkušební nádoby;
– materiálu zkušební nádoby (horkého povrchu);
– tvaru horkého povrchu (patří zde i to, je-li horký povrch obklopen studenou hořlavou směsí nebo je-li hořlavá směs obklopena horkým povrchem);
– průtoku a turbulenci směsi;
– inertním plynu.
Proto je nutné normalizovat podmínky, za kterých bude teplota vznícení stanovována.
Teploty vznícení, určené podle této evropské normy, jsou používány především pro klasifikaci látek a nevýbušných elektrických a neelektrických zařízení do teplotních tříd. Mohou být používány pro projektování prostředků ochrany proti výbuchu, je-li znám a zohledňován vliv provozních podmínek. Mohou také být prvkem posuzování požárního rizika.
V důsledku výše uvedených vlivů, je nutno věnovat pozornost při použití těchto výsledků naměřených v laboratorních podmínkách pro průmyslové aplikace.
Zařízení a postupy popsané dále jsou také používané pro provedení „Zkoušky vznícení povrchem“ v IEC 60601-2-13 „Zdravotnické elektrické přístroje - Část 2-13: Zvláštní požadavky na bezpečnost anestetických systémů“.
Zkušební metoda uvedená v této evropské normě je navržena pro stanovování teploty vznícení hořlavých plynů nebo par ve směsi se vzduchem nebo ve směsi se vzduchem/inertním plynem při okolním tlaku a teplotě do 650°C. Není vhodná k popisu chování horkých povrchů při styku s výbušninami.
Zdroj: www.cni.cz