Zdroj: www.cni.cz
ICS 01.040.13; 13.080.01 Leden 2007
Kvalita půdy - Slovník |
ČSN 83 6150 |
Soil quality - Vocabulary
Qualité du sol - Vocabulaire
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 11074:2005 včetně opravy ISO 11074:2005/Cor.1:2006-09. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný status jako oficiální verze.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 11074:2005 inculding its corrigendum ISO 11074:2005/Cor.1:2006-09. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version.
© Český normalizační institut, 2007 Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu. | 77255 |
Národní předmluva
Upozornění na národní poznámky
Do normy byla k článku 2.2.14 doplněna informativní národní poznámka.
Upozornění na národní přílohu
Do této normy byla doplněna národní příloha NA (informativní), která obsahuje abecední rejstřík českých termínů.
Vypracování normy
Zpracovatel: HYDROPROJEKT CZ a.s., IČ 26475081, Ing. Lenka Fremrová;
České vysoké učení technické, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství,
IČ 022683, Doc. Ing. Václav Kuráž, CSc.
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Ladislav Rychnovský, CSc.
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Mezinárodní normy jsou navrhovány v souladu s pravidly danými směrnicemi ISO/IEC, část 2.
Hlavním úkolem technických komisí je příprava mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % hlasujících členů.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky této mezinárodní normy mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci libovolného nebo všech takových patentových práv.
Mezinárodní norma ISO 11074 byla připravena technickou komisí ISO/TC 190 Kvalita půdy, subkomisí SC 1 Hodnocení kritérií, terminologie a kodifikace.
Prázdná strana
MEZINÁRODNÍ NORMA |
Kvalita půdy - Slovník
ISO 11074 |
ICS 01.040.13; 13.080.01
Obsah
1 Předmět normy....................................................................................................................................................................... 7
2 Obecné termíny a definice.................................................................................................................................................... 8
2.1 Termíny a definice vztahující se k půdě.............................................................................................................................. 8
2.2 Termíny a definice vztahující se k půdním materiálům................................................................................................. 10
2.3 Termíny a definice vztahující se k pozemkům a stanovištím........................................................................................ 13
3 Popis půd............................................................................................................................................................................... 15
3.1 Půdní charakteristiky............................................................................................................................................................ 15
3.2 Termíny a definice vztahující se k půdní vodě................................................................................................................. 17
3.3 Termíny a definice vztahující se k vlastnostem půd a látek.......................................................................................... 19
3.4 Termíny a definice vztahující se k procesům v půdě...................................................................................................... 21
3.5 Termíny a definice vztahující se ke kontaminaci............................................................................................................. 25
3.6 Termíny a definice vztahující se k obsahu pozadí.......................................................................................................... 27
4 Odběr vzorků.......................................................................................................................................................................... 29
4.1 Obecné termíny a definice.................................................................................................................................................. 29
4.2 Druhy vzorků/druhy odběru vzorků..................................................................................................................................... 36
4.3 Kroky při odběru vzorků........................................................................................................................................................ 41
4.4 Provedení odběru vzorků..................................................................................................................................................... 44
4.5 Vzorky pro řízení kvality......................................................................................................................................................... 49
4.6 Příprava vzorků...................................................................................................................................................................... 51
4.7 Termíny a definice vztahující se ke geostatistice............................................................................................................ 52
5 Termíny a definice vztahující se k hodnocení půd.......................................................................................................... 53
5.1 Termíny a definice vztahující se ke kvalitě........................................................................................................................ 53
5.2 Termíny a definice vztahující se k hodnocení půd a stanovišť s ohledem na riziko, nebezpečí a expozici......... 55
5.3 Termíny a definice vztahující se k ochraně půdy............................................................................................................. 60
6 Remediace............................................................................................................................................................................ 60
6.1 Obecné termíny a definice.................................................................................................................................................. 60
6.2 Základní metody remediace............................................................................................................................................... 64
6.3 Metody inženýrského stavitelství........................................................................................................................................ 65
6.4 Technologické metody úpravy............................................................................................................................................ 67
Příloha A (informativní) Vztahy mezi jednotlivými výkony postupu odběru vzorků.............................................................. 76
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 77
Seznam značek.............................................................................................................................................................................. 78
Strana
Abecední rejstřík anglických termínů.......................................................................................................................................... 79
Abecední rejstřík francouzských termínů................................................................................................................................... 84
Národní příloha NA (informativní) Abecední rejstřík českých termínů................................................................................. 89
Tato norma definuje termíny používané v oboru kvality půdy.
Tyto termíny jsou rozděleny do následujících kapitol:
– obecné termíny a definice (termíny vztahující se k půdě, půdním materiálům, pozemkům a stanovištím);
– popis půdy (půdní charakteristiky, půdní voda, vlastnosti půd a látek, procesy v půdě, znečištění, obsah pozadí);
– odběr vzorků (obecné termíny a definice, druhy vzorků/druhy odběru vzorků, kroky při odběru vzorků, provedení odběru vzorků, vzorky pro řízení jakosti, úprava vzorků, termíny a definice vztahující se ke geostatistice);
– termíny a definice vztahující se k hodnocení půd (kvalita, hodnocení půd a stanovišť s ohledem na rizika, nebezpečí a expozici, ochrana půdy);
– remediace (obecné termíny a definice, základní metody remediace, inženýrské metody, technologické metody úpravy).
Norma obsahuje abecední rejstřík termínů.
2 Obecné termíny a definice |
|
2 General terms |
|
Termes généraux et définitions |
2.1 Termíny a definice vztahující se k půdě |
|
2.1 Terms and definitions relating to soil |
|
Termes et définitions relatifs aux sols |
2.1.1 |
|
2.1.1 |
|
|
POZNÁMKA Využitelná vodní kapacita v efektivní kořenové zóně se vyjadřuje v milimetrech vodního sloupce. |
|
NOTE The available water capacity in the effective root zone is expressed in mm water column. |
|
|
2.1.2 |
|
2.1.2 |
|
|
2.1.3 POZNÁMKA Živé rostliny a půdní |
|
2.1.3 NOTE Living plants and soil organisms, as well as coal, are not counted as humus, but are often methodically not separable. |
|
|
2.1.4 |
|
2.1.4 |
|
|
2.1.5 |
|
2.1.5 |
|
|
2.1.6 nezvětralá anorganická pevná nebo nezpevněná hornina, ze které půda vzniká nebo ze které pochází (C horizont) |
|
2.1.6 |
|
|
2.1.7 hladina podzemní vody blízko u povrchu půdy, nad kterou je nenasycená zóna |
|
2.1.7 |
|
|
2.1.8 POZNÁMKA V širším, stavebně inženýrském smyslu, půda zahrnuje svrchní část půdního profilu a spodinu; usazeniny jako jíly, silty, písky, štěrk, oblázky, valouny a organické usazeniny jako např. rašelinu; rovněž materiály přírodního původu nebo vzniklé lidskou činností. |
|
2.1.8 NOTE In a broader civil engineering sense soil includes topsoil and subsoil; deposits such as clays, silts, sands, gravels, cobbles, boulders and organic deposits such as peat; and materials of natural origin or of human origin. |
|
|
2.1.9 |
|
2.1.9 |
|
|
2.1.10 |
|
2.1.10 |
|
|
2.1.11 |
|
2.1.11 |
|
|
2.1.12 POZNÁMKA Hodnota pH je záporně vzatý dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů ve vodném roztoku vyjádřené v molech/litr. |
|
2.1.12 NOTE The pH-value is stated as negative 10-logarithm of the concentration of hydrogen ions and expressed in moles/l in aqueous solution. |
|
|
2.1.13 |
|
2.1.13 |
|
|
2.1.14 |
|
2.1.14 |
|
|
2.1.15 přírodní půdní materiál pod svrchní částí půdního profilu, překrývající nezvětralý mateční materiál POZNÁMKA Struktura původní horniny je obvykle z větší části nebo úplně zahlazena půdotvornými procesy. |
|
2.1.15 natural soil material below the topsoil and overlying the unweathered parent material NOTE All or much of the original rock structure has usually been obliterated by pedogenic processes. |
|
|
2.1.16 |
|
2.1.16 |
|
|
POZNÁMKA U obdělávaných půd odpovídá svrchní část půdního profilu hloubce orby; u pastvin je to silně prokořenělá půdní vrstva. |
|
NOTE For arable land, topsoil refers to the ploughed soil depth; for grassland, it is the soil layer with high root content. |
|
|
2.1.17 |
|
2.1.17 |
|
|
2.2 Termíny a definice vztahující se k půdním materiálům |
|
2.2 Terms and definitions relating to soil materials |
|
Termes et définitions relatifs aux matériaux du sol |
2.2.1 |
|
2.2.1 |
|
|
2.2.2 |
|
2.2.2 |
|
|
2.2.3 |
|
2.2.3 |
|
|
2.2.4 degradovaný pozemek |
|
2.2.4 degraded land |
|
terrain dégradé |
2.2.5 |
|
2.2.5 |
|
|
2.2.6 POZNÁMKA Vybagrovaný materiál mohou tvořit: – sedimenty nebo subhydrické půdy; – půdy a jejich mateční materiál pod povrchem vodního útvaru. |
|
2.2.6 NOTE Dredged material may consist of – sediments or subhydric soils; – soils and their parent material beneath the surface water body. |
|
|
2.2.7 |
|
2.2.7 |
|
|
2.2.8 |
|
2.2.8 |
|
|
2.2.9 směs přírodních půdních materiálů (často přemístěných) a odpadů, jako jsou stavební kamenivo, dřevo a další odpady pocházející z městských a průmyslových stanovišť |
|
2.2.9 made ground |
|
|
2.2.10 umělý půdní materiál umělý produkt, který má plnit specifické půdní funkce, vytvořený smícháním přírodních, odpadních nebo umělých půdních materiálů s přídavkem živin nebo jiných přísad, pokud je to nutné |
|
2.2.10 manufactured soil material |
|
|
2.2.11 materiál pocházející z půdy a přemístěný a/nebo modifikovaný lidskou činností |
|
2.2.11 |
|
|
2.2.12 POZNÁMKA Termín „remediace“ je obvykle vyhrazen pro proces týkající se kontaminovaných stanovišť. |
|
2.2.12 rehabilitation restoration NOTE The term „remediation“ is commonly reserved to the process of dealing with contaminated/polluted sites. |
|
|
2.2.13 |
|
2.2.13 |
|
|
POZNÁMKA Opětovné využití může znamenat přemístění půdních materiálů na jiné místo a využití v zemědělství, zahradnictví, lesnictví, v zahradách a rekreačních plochách a na staveništích. |
|
NOTE Reuse may mean the transfer of soil materials to another location for use in agriculture, horticulture, forestry, gardens, recreational areas and construction sites. |
|
|
2.2.14 půdy a jejich matečné materiály (podloží) pod povrchem vodního útvaru |
|
2.2.14 subhydric soils |
|
sols aquatiques |
_______________
*) NÁRODNÍ POZNÁMKA Uvedená definice odpovídá subhydrickým půdám, nikoliv sedimentům.
2.2.15 2.2.15 2.2.16 dočasné uložení materiálu POZNÁMKA 1 Deponie mohou obsahovat půdní materiál. POZNÁMKA 2 Půdní materiál může být skladován ve volně navršených hromadách, může ležet na předem určené skládce nad nebo pod úrovní povrchu stanoviště apod. |
|
2.2.15 NOTE 1 Stockpiles may contain soil material. NOTE 2 The soil material can be stored in a loosely dumped heap, can be lying in a predefined depot above or below the surface of the location, etc. |
|
|
2.2.16 upravená půda půda podrobená technologické metodě úpravy na místě |
|
2.2.16 |
|
|
2.2.17 |
|
2.2.17 |
|
|
2.3 Termíny a definice vztahující se k pozemkům a stanovištím |
|
2.3 Terms and definitions relating to land and sites |
|
Termes et définitions relatifs aux terrains |
2.3.1 opuštěné nebezpečné stanoviště nebezpečné stanoviště ponechané vlastníkem nebo jinou odpovědnou stranou v neudržovaném stavu |
|
2.3.1 |
|
|
2.3.2 opuštěné průmyslové stanoviště průmyslové stanoviště ponechané vlastníkem nebo jinou odpovědnou stranou v neudržovaném stavu |
|
2.3.2 |
|
|
2.3.3 opuštěné, potenciálně nebezpečné stanoviště opuštěné stanoviště, jehož historie vede k podezření, že by mohlo být nebezpečné |
|
2.3.3 |
|
|
2.3.4 opuštěné úložiště odpadů úložiště odpadů ponechané vlast-níkem nebo jinou odpovědnou stranou v neudržovaném stavu |
|
2.3.4 |
|
|
2.3.5 kontaminované stanoviště stanoviště s plochami s vysokou koncentrací látek nebezpečných pro půdu a půdní funkce POZNÁMKA V mnoha zemích jsou kontaminovaná stanoviště veřejně registrována podle specifické legislativy. |
|
2.3.5 NOTE In many countries, contaminated sites are registered publicly as a consequence of a specific legislation. |
|
|
2.3.6 neudržované stanoviště stanoviště natolik poškozené lidskou činností, že bez úpravy není možné jeho účelné využití POZNÁMKA K poškození stanoviště může dojít z hlediska estetického, fyzikálního, mechanického, z hlediska životního prostředí nebo kontaminace. |
|
2.3.6 NOTE Damage may be to the aesthetic, physical, engineering, environmental or contamination aspects of the site. |
|
|
2.3.7 nebezpečné stanoviště stanoviště, které je vzhledem k přítomným látkám nebo produk-tům považováno za nebezpečné pro lidské zdraví nebo z hlediska bez-pečnosti, nebo pro životní prostředí |
|
2.3.7 |
|
|
2.3.8 opuštěné stanoviště stanoviště, u kterého nelze identifikovat vlastníka nebo jinou odpovědnou stranu |
|
2.3.8 |
|
|
2.3.9 potenciálně nebezpečné stanoviště |
|
2.3.9 |
|
|
2.3.10 stanoviště definované území |
|
2.3.10 |
|
|
2.3.11 charakterizace stanoviště soubor dat spojených se stanovištěm, poskytujících vhodné informace pro příslušné hodnocení |
|
2.3.11 |
|
|
POZNÁMKA Ve spojení s hodnocením rizika se jedná zejména o identifikaci zdroje a charakteristický prvek hodnocení expozice. |
|
NOTE In connection with risk assessment, specifically the source identification and characterization element of the exposure assessment. |
|
|
2.3.12 podezřelé stanoviště stanoviště podezřelé z toho, že je nebezpečné pro životní prostředí, zejména pro lidské zdraví |
|
2.3.12 |
|
|
2.3.13 cílové stanoviště stanoviště, na kterém má být půda znovu využita |
|
2.3.13 |
|
|
2.3.14 rovnoměrně kontaminované stanoviště |
|
2.3.14 |
|
|
POZNÁMKA Rozsah kontaminace je obvykle velký a gradient koncentrace uvnitř stanoviště je dosti malý. |
|
NOTE The extent of the contamination is usually large and the gradient of concentration within the site is rather shallow. |
|
|
3 Popis půd |
|
3 Description of soil |
|
Description du sol |
3.1 Půdní charakteristiky |
|
3.1 Soil characteristics |
|
Caractéristiques |
3.1.1 objemová hmotnost podíl hmotnosti materiálu (nebo jedné fáze) a celkového objemu, který tento materiál zaujímá (včetně dalších fází) POZNÁMKA Jedná se typicky o obje-movou hmotnost, která však bývá běžně označována jako hustota. Číselné hodnoty jsou stejné, nebo jsou děleny objemovou hmotností vody (1 t×m-3). |
|
3.1.1 NOTE This is typically a volumetric mass, but it is commonly named as density. The numerical values is identical or divided by the volumetric mass of water (1 t·m-3). |
|
|
3.1.2 objem objem vzorku půdy, zahrnující pevnou fázi a póry |
|
3.1.2 |
|
|
3.1.3 obsah jílu podíl půdních částic o velikosti POZNÁMKA Vzhledem k velkému po-vrchu (pro sorpci) částic jílu a elektrickým vlastnostem tohoto povrchu ovlivňuje obsah jílu reaktivní vlastnosti (reaktivitu) půdy. Náboj je záporný a mění se podle mineralogického druhu jílu a fyzikálně-chemických vlastností půdy. |
|
3.1.3 NOTE The clay content affects the reactive properties of soil, due to the large surface (for sorption) of the clay particles and the electrical properties of this surface. The charge is negative and variable according to the mineralogical type of the clay and the physico-chemical conditions of the soil. |
|
|
3.1.4 maximální velikost částic velikost částic, která odpovídá šířce oka síta, na němž zůstane nejvýše 5 % (hmotnostní zlomek) materiálu |
|
3.1.4 |
|
|
3.1.5 zrnitost rozdělení půdních minerálních (anorganických) částic podle předem stanovených tříd velikosti POZNÁMKA 1 Rozlišuje se hrubý materiál > 2 mm a jemnozem: písek, silt a jíl. POZNÁMKA 2 Zrnitost určuje měrný povrch půdy, přičemž nejmenší frakce má největší měrný povrch. Plocha povrchu ovlivňuje skutečnou sorpci chemikálií na půdu. |
|
3.1.5 NOTE 1 A distinction is made between coarse material > 2 mm and the (fine) soil fractions: sand, silt and clay, sometimes being subdivided. NOTE 2 The particle size distribution determines the surface area of a soil, the finest fraction having the largest specific surface. The surface area influences the actual sorption of chemicals onto the soil. |
|
|
3.1.6 pórovitost objem pórů v půdním vzorku (objem jiné než pevné fáze) dělený celkovým objemem vzorku |
|
3.1.6 |
|
|
3.1.7 půdní fáze podle fyzikálního chování složek půdy se rozlišují tři fáze: – pevná fáze; – kapalná fáze v půdě; – plynná fáze: půdní vzduch. POZNÁMKA 1 Biologické složky jsou částí pevné fáze. POZNÁMKA 2 Půdní voda je obvykle voda včetně rozpuštěných materiálů a půdní kapaliny. POZNÁMKA 3 V kontaminovaných půdách může kapalná fáze zahrnovat nevodné kapaliny. |
|
3.1.7 – the solid phase; – the liquid phase of the soil; – the gas phase: the soil air. NOTE 1 The biological components are part of the solid phase. NOTE 2 The soil water is usually the water including dissolved materials and the soil liquid. NOTE 3 In contaminated soil, the liquid phase can include non-aqueous liquids. |
|
|
3.1.8 měrný povrch zeminy plocha povrchu půdy nebo zrnitostní frakce půdních částic POZNÁMKA 1 Plocha povrchu se může měřit mnoha prostředky, které mohou poskytovat odlišné výsledky: 1) podíl plochy povrchu k hmotnosti pevných částic; 2) podíl plochy povrchu k objemu pevných částic. POZNÁMKA 2 Protože se používají obě definice, měl by být tento termín při použití vždy explicitně definován. |
|
3.1.8 NOTE 1 The surface area may be measured by a variety of means that may give differing results: 1) ratio of surface area to mass of solid particles; 2) ratio of surface area to volume of solid particles. NOTE 2 Because both definitions are in use, this term should always be defined explicitly wherever it is used. |
|
|
3.1.9 vlhkost zeminy (hmotnostní) hmotnost vody odpařené z půdního vzorku vysušením do konstantní hmotnosti při 105 °C, dělená hmotností vysušeného půdního vzorku |
|
3.1.9 ‹mass fraction› Ww |
|
‹fraction massique› Ww |
3.1.10 vlhkost zeminy (objemová) Wv objem vody odpařené z půdního vzorku vysušením do konstantní hmotnosti při 105 °C, dělený objemem neporušeného vzorku |
|
3.1.10 ‹volume fraction› Wv |
|
‹fraction volumique› Wv |
3.2 Termíny a definice vztahující se k půdní vodě |
|
3.2 Terms and definitions relating to soil water |
|
Termes et définitions relatifs à l’eau du sol |
3.2.1 kapilární voda voda vázaná na půdních částicích nerovnovážnými mezimolekulárními silami u rozhraní s kapalinou; např. zvýšení nebo snížení hladiny kapalin v úzkých trubičkách, tvorba filmů, kapek, bublin atd. |
|
3.2.1 |
|
|
3.2.2 podzemní voda voda, která je obsažena v podzemní formaci a může z ní být získána POZNÁMKA Za podzemní vodu se obvykle považuje jakákoliv voda, kromě kapilární vody, pod povrchem země nebo pod korytem, popřípadě dnem vodního toku, jezera, nádrže nebo jiného útvaru povrchové vody, ať už se tato voda nachází v jakékoliv geologické formaci nebo struktuře; voda nacházející se v korytech toků atd. je ale často vyloučena. |
|
3.2.2 NOTE Grounwater is usually taken to include any water, except capillary water, beneath the surface of the land or beneath the bed of any stream, lake, reservoir, or other body of surface water, whatever may be the geological formation or structure in which such water occurs; but water within the beds of streams, etc. is often excluded. |
|
|
3.2.3 průsaková voda vsakující voda procházející půdou nebo jiným porézním prostředím působením tlaku vody nebo vlastních sil tělesa, nebo obou |
|
3.2.3 |
|
|
3.2.4 nasycená zóna půdní zóna, v níž je prostor pórů v uvažované době zcela vyplněn kapalinou |
|
3.2.4 |
|
|
3.2.5 půdní voda veškerá voda obsažená v nenasy-cené a nasycené zóně |
|
3.2.5 |
|
|
3.2.6 povrchová voda veškerá voda na povrchu, včetně jezer, zálivů, rybníků, akumulačních vodních nádrží, pramenů, studní, řek, potoků, estuárií, mokřadů, kanálů, úžin, průlivů, oceánů v mezích příslušných teritorií a všechny další útvary, přírodní nebo umělé, vnitrozemské nebo pobřežní, sladkovodní nebo slané POZNÁMKA 1 Podrobnosti právnic-kých definic se však pravděpodobně v různých zemích liší a kromě toho se tento termín používá také v různých významech. POZNÁMKA 2 V závislosti na klima-tických podmínkách může být povrchová voda kapalná nebo pevná. |
|
3.2.6 NOTE 1 However, the detail of legal definitions probably varies from country to country and moreover, this term is also in use for different concepts. NOTE 2 According to the climatic conditions, the water may be liquid or solid. |
|
|
3.2.7 nenasycená zóna půdní zóna, v níž prostor pórů v uvažované době není zcela vyplněn kapalinou |
|
3.2.7 |
|
|
3.2.8 zóna provzdušnění půdní zóna, která je spojena s ovzduším a která je buď stále nebo pravidelně provzdušňována |
|
3.2.8 |
|
zone vadose |
3.3 Termíny a definice vztahující se k vlastnostem půd a látek |
|
3.3 Terms and definitions |
|
Termes et définitions relatifs aux propriétés du sol et des substances |
3.3.1 abiotický rozklad rozklad způsobený fyzikálními a/nebo chemickými procesy, např. fotolýzou, hydrolýzou, oxidací a redukcí |
|
3.3.1 |
|
|
3.3.2 abiotická degradace degradace způsobená fyzikálními a/nebo chemickými procesy |
|
3.3.2 |
|
|
3.3.3 agresivní půdní podmínky půdní podmínky potenciálně škodlivé pro budovy a stavební materiály |
|
3.3.3 |
|
|
3.3.4 biokoncentrační faktor BCF poměr koncentrace látky v organis-mu a koncentrace látky v půdě |
|
3.3.4 BCF |
|
FBC |
3.3.5 biodegradace degradace působením živých organismů |
|
3.3.5 |
|
|
3.3.6 rozklad rozpad komplexních organických látek na jednodušší molekuly nebo ionty působením fyzikálních, chemických a/nebo biologických procesů |
|
3.3.6 |
|
|
3.3.7 degradace fyzikální a chemický rozpad látek |
|
3.3.7 |
|
|
3.3.8 filtrační charakteristiky schopnost půdy zadržovat nebo vázat pevné, rozpuštěné nebo plynné látky |
|
3.3.8 |
|
|
3.3.9 Henryho konstanta poměr mezi množstvím složky přítomné v půdním vzduchu a množstvím téže složky v půdní vodě |
|
3.3.9 |
|
|
3.3.10 humifikace rozklad organického materiálu následovaný vznikem huminových sloučenin |
|
3.3.10 |
|
|
3.3.11 mineralizace rozklad organické hmoty nebo organických látek na oxid uhličitý, vodu a hydridy, oxidy nebo další anorganické (minerální) soli |
|
3.3.11 |
|
|
3.3.12 rozdělovací koeficient poměr mezi koncentracemi látky ve dvou různých médiích a např. částech životního prostředí |
|
3.3.12 |
|
|
3.3.13 rozdělovací koeficient mezi půdou a rostlinou poměr mezi koncentrací látky v půdě a v rostlinném materiálu |
|
3.3.13 |
|
|
3.3.14 rozdělovací koeficient mezi organickou hmotou v půdě a vodou poměr mezi koncentrací látky obsažené v organické hmotě v půdě a její koncentrací v půdní vodě POZNÁMKA Tento rozdělovací koeficient se často uvádí ve vztahu k obsahu půdního organického uhlíku (odtud: KOC). |
|
3.3.14 NOTE This partition coefficient is often expressed in relation to the soil organic carbon content (hence: KOC). |
|
|
3.3.15 perzistence odolnost látky proti chemickým změnám POZNÁMKA 1 Perzistence je často vztahována k podmínkám životního prostředí. Proto může být látka stálá v jedné půdě, ale v jiné nikoliv. POZNÁMK 2 Perzistenci je možné vyjádřit jako poločas rozpadu látky za přesně definovaných environmentálních podmínek. |
|
3.3.15 NOTE 1 Persistence is always related to environmental conditions. Thus, a substance may be persistent in one soil, but not in another. NOTE 2 Persistence may be expressed as the half-life of a substance under clearly defined environmental conditions. |
|
|
3.3.16 dostupnost pro rostliny snadnost přemístění látky z půdy do rostliny POZNÁMKA Tato dostupnost závisí na mnoha faktorech, jako jsou půdní podmínky, vlastnosti látky a druh rostliny. |
|
3.3.16 NOTE The availability will depend on many factors such as the soil conditions, the properties of the substance and the nature of the plant. |
|
|
3.3.17 primární degradace degradace nebo přeměna moleku-lární struktury látky takového rozsahu, že látka ztratí některou z charakteristických vlastností POZNÁMKA Upraveno z ISO 6107-6:1986. |
|
3.3.17 NOTE Adapted from ISO 6107-6:1986. |
|
|
3.3.18 rozdělovací koeficient půda-voda Kd poměr mezi koncentrací látky v půdní pevné fázi a v půdní vodné fázi |
|
3.3.18 Kd |
|
|
3.3.19 sorpce vratná vazba látky na půdní složky POZNÁMKA Mechanismus sorpce zahrnuje například iontovou výměnu, povrchovou adsorpci, rozpouštění organických chemických látek v půdní organické hmotě. |
|
3.3.19 NOTE Mechanisms of sorption include, for example, ion exchange, surface adsorption, dissolution of organic chemicals in the soil organic matter. |
|
|
3.3.20 úplná biodegradace biologická degradace končící úplnou mineralizací [ISO 6107-6:1986] |
|
3.3.20 [ISO 6107-6:1986] |
|
|
3.4 Termíny a definice vztahující se k procesům v půdě |
|
3.4 Terms and definitions relating to processes in soils |
|
Termes et définitions relatifs aux processus pédologiques |
3.4.1 akumulace zvýšení koncentrace látky v půdě způsobené tím, že vstup látky je větší než její výstup POZNÁMKA Výstup látky zahrnuje i rozložený materiál. |
|
3.4.1 NOTE Substance output includes material, which is broken down. |
|
|
3.4.2 vstup z difuzního zdroje vstup látky emitované z pohyblivých zdrojů, z velkoplošných zdrojů nebo z více zdrojů POZNÁMKA 1 Těmito zdroji mohou být auta, aplikace látek v zemědělství, emise z města nebo regionu, usazování sedimentů při povodni. POZNÁMKA 2 Vstup z difuzního zdroje obvykle způsobuje relativně rovnoměrnou kontaminaci stanovišť. Na některých stanovištích však počáteční podmínky mohou způsobit vyšší místní kontaminaci blízko u zdroje nebo tam, kde je zvýšený atmosférický spad/srážky. |
|
3.4.2 NOTE 1 The sources can be cars, application of substances through agricultural practices, emissions from town or region, deposition of sediment through flooding of a river. NOTE 2 Diffuse source input usually leads to sites that are relatively uniformly contaminated. At some sites, the input conditions may nevertheless cause a higher local input near the source or where atmospheric deposition/rain is increased. |
|
|
3.4.3 funkce habitatu; funkce biotopu schopnost půdy/půdních materiálů sloužit jako biotop pro mikroorganismy, rostliny, živočichy žijící v půdě a jejich interakce (biocenózu) |
|
3.4.3 |
|
|
3.4.4 imobilizace přeměna látek nebo půdních částic v (dočasně) nepohyblivou formu viz akumulace (3.4.1) |
|
3.4.4 cf. accumulation |
|
|
3.4.5 vyluhování rozpouštění a přesun rozpuštěných látek vodou |
|
3.4.5 |
|
|
3.4.6 vyluhovací potenciál míra schopnostil látek přítomných v půdě/půdním materiálu být přemísťovány pohybem vody |
|
3.4.6 |
|
|
3.4.7 vyplavování; ilimerizace přemístění pevných částic v půdním profilu |
|
3.4.7 |
|
|
3.4.8 limitující faktor |
|
3.4.8 |
|
|
3.4.9 mobilizace přeměna látky nebo půdních částic v mobilní formu |
|
3.4.9 |
|
|
3.4.10 nebodový zdroj znečištění jakýkoliv jiný zdroj než bodový zdroj Viz také difuzní zdroj znečištění (3.4.2). |
|
3.4.10 See also diffuse source input (3.4.2). |
|
|
3.4.11 bodový zdroj znečištění vstup látek z jednotlivého stacionárního zdroje konečné velikosti POZNÁMKA 1 Těmito zdroji mohou být emise z komínů, úniky látek při nehodách, skládky odpadu, úniky látek v průmyslových lokalitách, velké trhliny v odpadových potrubích a dalších potrubních vedeních. POZNÁMKA 2 Bodový zdroj znečištění může být příčinou jak místně kontaminovaných stanovišť, tak poměrně rovnoměrně kontaminovaných stanovišť. POZNÁMKA 3 Chov dobytka a vinařství jsou bodovými zdroji odpadu zemědělského původu. |
|
3.4.11 NOTE 1 The sources can be stack emissions, accidental spills, waste dumps, spills on industrial sites, major leaks from sewers and other pipelines. NOTE 2 Point source input can cause both locally contaminated sites and relatively uniformly contaminated sites. NOTE 3 Livestock farming and winery are point sources of farm origin effluents. |
|
|
3.4.12 receptor potenciálně exponovaná osoba nebo část ekosystému |
|
3.4.12 |
|
|
3.4.13 retenční funkce schopnost půdy/půdního materiálu adsorbovat znečišťující látky takovým způsobem, že nemohou být uvedeny do formy přemístitelné vodnou a zaneseny do pozemského potravního řetězce |
|
3.4.13 |
|
|
3.4.14 půdní funkce popis významu půd pro člověka a životní prostředí. Důležité půdní funkce zahrnují: – ovlivňování koloběhu látek a energie jako částí ekosystémů; – základ pro život rostlin, živočichů a člověka; – základ pro stabilitu budov a silnic; – základ úrody v zemědělství, zahradnictví a lesnictví; – retenční prostory a zásobárny podzemní vody; – funkci nositele genetického fondu; – doklad o přírodní historii; – archeologický a paleoekologický doklad. |
|
3.4.14 – control of substance and energy cycles as compartments of ecosystems; – basis for the life of plants, animals and man; – basis for the stability of buildings and roads; – basis for the yield of agriculture, horticulture and forestry; – carrier of groundwater and storage sites; – carrier of genetic reservoir; – document of natural history; – archaeological and paleoecological document. |
|
|
3.4.15 půdní procesy fyzikální nebo reaktivní geochemické a biologické procesy, které mohou zeslabovat, koncentrovat, imobilizovat, uvolňovat, rozkládat nebo jinak transformovat látky v půdě |
|
3.4.15 |
|
|
3.4.16 zdroj místo, z něhož se chemické nebo nebezpečné činidlo uvolňuje pro potenciální expozici člověka |
|
3.4.16 |
|
|
3.4.17 látka jakýkoliv chemický prvek nebo chemická sloučenina |
|
3.4.17 |
|
|
3.4.18 vstup látky pohyb látky z jiné složky životního prostředí do půdy |
|
3.4.18 |
|
|
3.4.19 výstup látky pohyb látky z půdy do jiné složky životního prostředí |
|
3.4.19 |
|
|
3.4.20 přemístění pohyb látek v půdě nebo na jejím povrchu způsobený vodou, vzduchem a lidskou činností nebo půdními organismy |
|
3.4.20 |
|
|
3.5 Termíny a definice vztahující se ke kontaminaci |
|
3.5 Terms and definitions relating to contamination |
|
Termes et définitions relatifs à la contamination |
3.5.1 kontaminant látka nebo činidlo přítomné v půdě v důsledku lidské činnosti POZNÁMKA V této definici není obsažen žádný předpoklad škodlivého působení kontaminantu. Viz také znečišťující látka (3.5.3). |
|
3.5.1 NOTE There is no assumption in this definition that harm results from the presence of the contaminant. See also pollutant (3.5.3). |
|
|
3.5.2 extrahovatelný podíl množství prvku stanovené komplexotvorným činidlem, roztoky solí nebo vodnými roztoky, použitými k napodobení různých druhů jeho biologické dostupnosti, včetně příjmu rostlinami nebo expozičních cest, vztažené k jeho koncentraci v pórové vodě |
|
3.5.2 |
|
|
3.5.3 znečišťující látka; polutant látka nebo činidlo přítomné v půdě (nebo v podzemní vodě), které vzhledem ke svým vlastnostem, množství nebo koncentraci má škodlivý vliv na půdní funkce |
|
3.5.3 |
|
|
3.5.4 potenciálně škodlivá látka látka, která je-li přítomna v dostatečné koncentraci nebo množství, může být škodlivá pro člověka nebo životní prostředí. Může být přítomna v důsledku lidské činnosti nebo jako přirozená součást půdy |
|
3.5.4 |
|
|
3.5.5 uzanční celková koncentrace (anorganických látek) množství prvku stanovené s použitím silné kyseliny, nebo kombinace kyselin, jako extrakčního činidla. Při použití vybraných extrakčních činidel obvykle zůstává v matrici malý nerozpustný podíl sledovaného prvku POZNÁMKA V závislosti na prvku a na půdní matrici bývá obvykle pseudo-totální koncentrace 70 % až 90 % skutečné celkové koncentrace. |
|
3.5.5 amount of an element determined using a strong acid or combination of acids as extractant. Typically a small insoluble proportion of the element under consideration is not removed from the matrix by the chosen extractants NOTE Depending on the element and the soil matrix, the pseudo-total concentration is typically 70 % to 90 % of the true total concentration. |
|
|
3.5.6 reziduální kontaminace množství nebo koncentrace kontaminantu, které zůstává v určitém médiu po remediaci |
|
3.5.6 amount, or concentration, of contaminants remaining in a specific medium, following remediation |
|
|
3.5.7 celková koncentrace celkové množství prvku přítomné ve všech chemických formách, a bez ohledu na jeho umístění v půdním materiálu, včetně množství obsaženého v křemičitanových nerostech POZNÁMKA Stanovení celkové koncentrace vyžaduje použití instrumentálních metod, jako je rentgenová fluorescenční analýza, nebo kombinaci silných rozpouštědel, jako je směs kyseliny fluorovodíkové a kyseliny chloristé, nebo alkalické tavení. Použití této směsi rozpouštědel představuje řadu praktických problémů a problémů týkajících se bezpečnosti práce v laboratoři, a proto se neprovádí často. |
|
3.5.7 total quantity of an element present in all chemical forms and irrespective of its location in the soil material, including that incorporated in silicate minerals NOTE Determination of the total concentration requires use of an instrumental technique such as X-ray fluorescence analysis or a powerful solvent conbination such as a mixture of hydrofluoric and perchloric acid, or alkaline melt. The use of this solvent mixture presents many practical and safety-related problems in the laboratory and is therefore often avoided. |
|
|
3.5.8 celková koncentrace (organických látek) koncentrace odvozená s použitím analytického postupu, který neumožňuje rozlišit podobné sloučeniny, např. fenoly, jednosytné, dvojsytné a trojsytné sloučeniny POZNÁMKA Termín „celkový“ může být zavádějící; např. touto metodou nemohou být zjištěny všechny fenoly, a různé metody mohou poskytovat odlišné výsledky. |
|
3.5.8 NOTE The term total may be misleading, e.g. not all phenols may be detected by the method, and different methods may give different results. |
|
|
3.6 Termíny a definice vztahující se k obsahu pozadí |
|
3.6 Terms and definitions relating to background content |
|
Termes et définitions relatifs à la teneur de fond |
3.6.1 koncentrace pozadí koncentrace látky charakteristické pro půdní typ v oblasti nebo regionu, pocházející jak z přírodních zdrojů, tak z umělých difuzních zdrojů, jako je atmosférický spad POZNÁMKA Obvykle se vyjadřuje jako průměr, typická hodnota, medián, rozmezí hodnot nebo jako hodnota pozadí. |
|
3.6.1 NOTE Commonly expressed in terms of average, typical, median, a range of values or a background value. |
|
|
3.6.2 hodnota pozadí statistická charakteristika (viz 3.6.13) obsahu pozadí |
|
3.6.2 |
|
|
3.6.3 kritická koncentrace kvantitativní odhad koncentrace jedné nebo více znečišťujících látek, pod níž se, podle současných znalostí, neprojevují významné škodlivé účinky na specifikované citlivé složky (půdního) životního prostředí |
|
3.6.3 |
|
|
3.6.4 kritické zatížení kvantitativní odhad vstupu jedné nebo více znečišťujících látek, pod nímž se, podle současných znalostí, neprojevují významné škodlivé účinky na specifikované citlivé složky (půdního) životního prostředí |
|
3.6.4 |
|
|
3.6.5 esenciální stopové prvky prvky nezbytné v nízkých koncentracích pro metabolismus rostlin nebo živočichů (včetně člověka) POZNÁMKA Prvek může být nezbytný v nízkých koncentracích, ale ve vyšších koncentracích může působit škodlivě. |
|
3.6.5 NOTE An element may be essential at low concentrations but become harmful at higher concentrations. |
|
|
3.6.6 nebezpečné látky látky, které pro své vlastnosti, množství nebo koncentrace mají nepříznivý účinek na půdní funkce a využití půdy |
|
3.6.6 |
|
|
3.6.7 přirozená koncentrace pozadí koncentrace látky, která je dána výhradně přírodními zdroji (tj. geogenního původu) a obvykle vyjádřena jako průměr, rozmezí hodnot nebo jako přirozená hodnota pozadí |
|
3.6.7 |
|
|
3.6.8 přirozená hodnota pozadí statistická charakteristika přirozeného pedo-geochemického obsahu látky v půdě |
|
3.6.8 |
|
|
3.6.9 přirozený pedo-geochemický obsah koncentrace látky v půdách pocházející z přirozených geologických a pedologických procesů, kromě jakéhokoli zvýšení způsobeného lidskou činností |
|
3.6.9 |
|
|
3.6.10 pedo-geochemická hodnota pozadí statistická charakteristika (viz 3.6.13) pedo-geochemického obsahu POZNÁMKA Jakýkoliv odhad pedo-geochemické hodnoty pozadí je náchylný k určité chybě, dané nejistotou spojenou se stanovením pedo-geochemického obsahu. |
|
3.6.10 NOTE Any estimate of pedo-geochemical background value will be prone to a certain amount of error given the uncertainty associated with determining the pedo-geochemical content. |
|
|
3.6.11 pedo-geochemický obsah obsah látky v půdě pocházející z přirozených geologických a pedologických procesů, kromě jakéhokoli zvýšení způsobeného lidskou činností POZNÁMKA Kvůli antropogennímu difuznímu znečištění může být stěží možné stanovit přesný pedo-geochemický obsah určitých látek v půdě. |
|
3.6.11 NOTE It may be hardly possible to determine the precise pedo-geochemical content of certain substances in a soil due to anthropogenic diffuse contamination. |
|
|
3.6.12 zasolení půd akumulace ve vodě rozpustných solí v půdě |
|
3.6.12 |
|
|
3.6.13 statistická charakteristika číselná hodnota vypočtená z náhodné veličiny zvoleného parametru souboru POZNÁMKA Příklady statistických charakteristik jsou průměr, medián, směrodatná odchylka nebo percentily rozdělení četností. |
|
3.6.13 NOTE Examples of the statistical characteristics are the mean, the median, the standard deviation or the percentiles of the ordered frequency distribution. |
|
|
3.6.14 stopový prvek prvek přítomný v půdním materiálu v nízkých koncentracích v porovnání s běžně pozorovanou přirozenou hodnotou pozadí |
|
3.6.14 |
|
|
3.6.15 obvyklá hodnota pozadí statistická charakteristika obvyklého obsahu látky v půdách POZNÁMKA 1 Proměnlivost přirozeného pedo-geochemického obsahu a obvyklého obsahu se často zvětšuje s velikostí zkoumaného půdního povrchu. Proto se doporučuje hodnotit přirozenou pedo-geochemickou hodnotu a obvyklou hodnotu při prostorovém měřítku podobném tomu, pro něž budou použity. Pokud je například přirozená pedo-geochemická hodnota nebo obvyklá hodnota použita k hodnocení kontaminace půdy v místním měřítku, např. zemědělského pozemku, kontaminovaného stanoviště, povodí, je nutné odkazovat na přirozenou pedo-geochemickou hodnotu nebo obvyklou hodnotu, které byly stanoveny při tomtéž měřítku. POZNÁMKA 2 Jak je zde uvedeno, obsahy pozadí jsou koncentrace, např. hmotnost látky na jednotku hmotnosti půdy. Může být užitečné stanovit zásobu látek v půdě jako hmotnost látky v určeném objemu nebo na ploše půdy. V tomto případě se má brát v úvahu objemová hmotnost každého půdního horizontu (nebo vrstvy) a jeho tloušťka. |
|
3.6.15 NOTE 1 The variability of the natural pedo-geochemical content and of the usual content often increases with the size of the portion of the soil mantle investigated. So it is recommended to assess the natural pedo-geochemical value and the usual value at a spatial scale similar to those which it will be used for. For instance, if the natural pedo-geochemical value or the usual value is used to evaluate soil contamination at a local scale, i.e. agricultural plot, contaminated site, watershed, it is necessary to refer to the natural pedo-geochemical value or the usual value which has been determined at the same scale. NOTE 2 As presented here, the back-groud contents are concentrations, e.g. mass of substance for a mass unit of soil. It can be useful to determine the stocks of substances in soil, as a mass of substance for a definite volume or area of soil. To this end, the bulk density of each soil horizon (or layer) and its thickness have to be taken into account. |
|
|
3.6.16 obvyklý obsah koncentrace látky v půdách, pocházející jak z pedo-geochemického obsahu, tak z průměrného vstupu z difuzních zdrojů do půdy |
|
3.6.16 |
|
|
-- Vynechaný text -- Zdroj: www.cni.cz |