Zdroj: www.cni.cz

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 81.060.30                                                                                                                           Červenec 2008

Speciální technická keramika - Keramické kompozity -
Zkušební metody vláknových výztuží -
Část 6: Stanovení tahových vlastností vláken
při vysoké teplotě

ČSN
EN 1007- 6

72 7565

 

Advanced technical ceramic - Ceramic composites - Methods of test for reinforcements - Part 6: Determination of tensile
properties of filaments at high temperature

Céramiques techniques avancées - Céramiques composites - Méthodes d’essai pour renforts - Partie 6: Détermination
des propriétés en traction du filament à haute température

Hochleistungskeramik - Keramische Verbundwerkstoffe - Verfahren zur Prüfung der Faserverstärkungen -
Teil 6: Bestimmung der Zugeigenschaften von Fasern bei hoher Temperatur

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1007- 6:2007. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 1007- 6:2007. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version.

 

 

 

 

 

 


© Český normalizační institut, 2008
Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány
a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

81354


Strana 2

Národní předmluva

Informace o citovaných normativních dokumentech

EN 1007-3 zavedena v ČSN EN 1007-3 (72 7565) Speciální technická keramika - Keramické kompozity -
Zkušební metody vláknových výztuží - Část 3: Stanovení tloušťky a průřezu vlákna

EN 1007-4 zavedena v ČSN EN 1007-4 (72 7565) Speciální technická keramika - Keramické kompozity -
Zkušební metody vláknových výztuží - Část 4: Stanovení mechanických vlastností vláken při okolní teplotě

EN ISO 7500-1 zavedena v ČSN EN ISO 7500-1 (42 0322) Kovové materiály - Ověřování statických jednoosých zkušebních strojů - Část 1: Tahové a tlakové zkušební stroje - Ověřování a kalibrace systému měření síly (ISO 7500-1:2004)

EN ISO/IEC 17025 zavedena v ČSN EN ISO/IEC 17025 (01 5253) Posuzování shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří (ISO/IEC 17025:2005)

EN 60584-1 zavedena v ČSN EN 60584-1 (25 8331) Termoelektrické články - Část 1: Referenční tabulky  
(IEC 60584-1:1995)

EN 60584-2 zavedena v ČSN IEC 584-2 (25 8331) Termoelektrické články - Část 2: Tolerance      
(IEC 60584-2:1982 + A1:1989)

Upozornění na národní poznámky

Do normy byly k článkům 6.4, 6.6.5, 7.2.7.5, 7.2.8, 7.3.5.1, 7.3.8 a v příloze A doplněny informativní národní poznámky.

Vypracování normy

Zpracovatel: Doc. Ing. Vladimír Hanykýř, DrSc., IČ 61013501

Technická normalizační komise: TNK 44 Žárovzdorné materiály a výrobky

Pracovník: Českého normalizačního institutu: Ing. Alena Krupičková


Strana 3

6
EUROPEAN STANDARD

NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM                                                                                              
Listopad 2007

ICS 81.060.30                                                                                                       Nahrazuje ENV 1007- 6:2002

Speciální technická keramika - Keramické kompozity -
Zkušební metody vláknových výztuží -
Část 6: Stanovení tahových vlastností vláken při vysoké teplotě

Advanced technical ceramic - Ceramic composites -
Methods of test for reinforcements -
Part 6: Determination of tensile properties of filaments at high temperature

 

Céramiques techniques avancées - Céramiques
composites - Méthodes d’essai pour renforts -
Partie 6: Détermination des propriétés en traction
du filament à haute température

Hochleistungskeramik - Keramische
Verbundwerkstoffe - Verfahren zur Prüfung
der Faserverstärkungen -
Teil 6: Bestimmung der Zugeigenschaften von Fasern
bei hoher Temperatur

Tato evropská norma byla schválena CEN 2007-10-13.

Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel

© 2007 CEN     Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky                           Ref. č. EN 1007- 6:2007 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.


Strana 4

Obsah

Strana

Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5

1          Předmět normy.................................................................................................................................................................... 6

2          Citované normativní dokumenty....................................................................................................................................... 6

3          Termíny a definice............................................................................................................................................................... 6

4          Podstata zkoušky................................................................................................................................................................ 8

5          Zařízení.................................................................................................................................................................................. 8

5.1       Zkušební zařízení................................................................................................................................................................ 8

5.2       Systém působení síly......................................................................................................................................................... 8

5.3       Lepidlo.................................................................................................................................................................................. 8

5.4       Zkušební komora................................................................................................................................................................ 8

5.5       Zahřívací zařízení................................................................................................................................................................. 9

5.6       Měření teploty....................................................................................................................................................................... 9

5.7       Systém pro záznam dat...................................................................................................................................................... 9

6          Metoda horkého konce....................................................................................................................................................... 9

6.1       Všeobecně........................................................................................................................................................................... 9

6.2       Zkušební vzorky................................................................................................................................................................... 9

6.3       Příprava zkušebního vzorku............................................................................................................................................... 9

6.4       Počet zkušebních vzorků.................................................................................................................................................. 10

6.5       Zkušební postup................................................................................................................................................................ 10

6.6       Výpočet výsledků................................................................................................................................................................ 12

7          Metoda studeného konce................................................................................................................................................ 13

7.1       Všeobecně.......................................................................................................................................................................... 13

7.2       Metoda A.............................................................................................................................................................................. 13

7.3       Metoda B............................................................................................................................................................................. 17

Příloha A (informativní)  Podstata metody A............................................................................................................................. 20

Příloha B (informativní)  Podstata metody B............................................................................................................................. 22

Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 24


Strana 5

Předmluva

Tento dokument (EN 1007-6:2007) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 184 „Speciální technická keramika“, jejíž sekretariát zajišťuje BSI.

Této evropské normě je nutno nejpozději do května 2008 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do května 2008.

Pozornost je třeba věnovat možnosti, zda některé z prvků tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN [a/nebo CENELEC] nejsou odpovědny za to, aby určovaly některá nebo všechna takováto patentová práva.

Tento dokument nahrazuje ENV 1007-6:2002

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou následující země povinny převzít tuto evropskou normu: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.


Strana 6

1 Předmět normy

Tato evropská norma určuje podmínky pro měření tahových vlastností jednotlivého vlákna u výrobků z vláken při vysokých teplotách ve vzduchu nebo v inertní atmosféře (vakuum nebo řízená atmosféra). Metoda platí pro kontinuální keramická vlákna odebraná z tkanin, vláken, copů a pleteniny, která mají deformaci do porušení menší nebo rovnou 5 % a vykazují lineární pružné chování do porušení.

Metodu nelze používat pro zkoušení stejnorodosti pevnostních vlastností vláken, ani nehodnotí účinky objemu pod napětím. Statistické aspekty porušení vláken nejsou zahrnuty.

V závislosti na teplotě konce vláken jsou navrhovány dvě metody:

      Metoda horkého konce: tato metoda umožňuje stanovení pevnosti v tahu, Youngova modulu a křivky deformace napětí.

POZNÁMKA 1 Současná zkušenost s touto technikou je do 1 300 °C, kvůli teplotě použití keramického tmelu.

      Metoda studeného konce.

POZNÁMKA 2 Tato metoda je limitována hranicí 1 700 °C na vzduchu a 2 000 °C v inertní atmosféře kvůli omezení pecemi.



-- Vynechaný text --

Zdroj: www.cni.cz