Úvod

Tato mezinárodní norma poskytuje klasifikaci pro označování drátových elektrod, drátů, tyčí a svarových kovů podle jejich chemického složení a tam, kde je to požadováno, podle meze kluzu, pevnosti v tahu a tažnosti čistého svarového kovu. Poměr meze kluzu k pevnosti v tahu je u svarového kovu všeobecně vyšší než je tento poměr u základního materiálu. Uživatelé by si měli uvědomit, že srovnatelný poměr meze kluzu u svarového kovu a základního materiálu nemusí ještě zaručovat, že pevnost v tahu svarového kovu odpovídá pevnosti v tahu základního materiálu. Proto tam, kde se pro aplikaci vyžadují shodné meze pevnosti, by měl být přídavný materiál vybírán podle 4. sloupce tabulky 2.

Je nutno poznamenat, že hodnoty mechanických vlastností zkušebních vzorků z čistého svarového kovu, které byly použity pro klasifikaci elektrod, drátů a tyčí se budou odlišovat od těch, které zjistíme u výrobních spojů vzhledem k rozdílům v postupu svařování, jako například v rozměru elektrody, v šířce rozkyvu, v poloze svařování a ve složení materiálu.

Tato mezinárodní norma byla připravena ve spolupráci s Mezinárodním svářečským institutem. Tato mezinárodní norma uznává, že na celosvětovém trhu existují dva rozdílné přístupy pro kvalifikaci daných drátových elektrod, drátů, tyčí nebo návarů a umožňuje použití jednoho nebo obou z nich pro potřeby určitého trhu. Použití kteréhokoliv typu klasifikačního označení (nebo obou z nich, podle potřeby) určuje výrobek jako klasifikovaný podle této mezinárodní normy. Klasifikace podle systému A vychází především z EN 12070:1999. Klasifikace podle systému B má základ především v normách používaných v oblasti Pacifiku. Budoucí revize se zaměří na sloučení těchto dvou přístupů do jednoho klasifikačního systému.

1 Předmět normy

Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky na klasifikaci drátových elektrod, drátů a tyčí pro obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu, pro obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu žáropevných ocelí a jejich svarové kovy ve stavu po svařování nebo ve stavu po tepelném zpracování. Jedna drátová elektroda může být zkoušena a klasifikována s různými ochrannými plyny.

Tato norma je kombinovaný předpis, který poskytuje klasifikaci buď podle systému založeném na klasifikaci podle chemického složení drátových elektrod, drátů a tyčí, s požadavky na mez kluzu a průměrnou nárazovou práci 47 J u čistého svarového kovu, nebo podle systému založeného na mezi pevnosti navařeného čistého svarového kovu a chemickém složení drátových elektrod, drátů a tyčí.

1)    Kapitoly, články a tabulky, které jsou označeny písmenem „A“, se používají pouze pro drátové elektrody, dráty, tyče a jejich svarové kovy, které jsou klasifikovány systémem založeném na chemickém složení s požadavkem na mez kluzu a průměrnou nárazovou práci 47 J čistého svarového kovu podle této mezinárodní normy.

2)    Kapitoly, články a tabulky, které jsou označeny písmenem „B“, se používají pouze pro drátové elektrody, dráty, tyče a jejich svarové kovy, které jsou klasifikovány systémem založeném na mezi pevnosti navařeného čistého svarového kovu a na chemickém složení drátových elektrod, drátů a tyčí podle této mezinárodní normy.

3)    Kapitoly, články a tabulky, které nejsou označeny buď písmenem „A“ nebo písmenem „B“, se používají pro všechny drátové elektrody, dráty, tyče a svarové kovy klasifikované podle této mezinárodní normy.

Zdroj: www.cni.cz