ČSN ISO 3951-5 (010258)

Sampling procedures for inspection by variables – Part 5: Sequential sampling plans indexed by acceptance quality limit (AQL) for inspection by variables (known standard deviation)

Règles d’échantillonnage pour les contrôles par mesures – Partie 5: Plans d’échantillonnage séquentiels indexés d’après
la limite d’acceptation de qualité (LAQ) pour l’inspection par variables (écart-type connu)

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 3951-5:2006. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This Standard is the Czech version of the International Standard ISO 3951-5:2006. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Norma ČSN ISO 3951(01 0258) z října 1993 shrnovala téměř všechny základní typy přejímacích plánů z oblasti statistické přejímky při kontrole měřením existující v době jejího vydání. Komplex norem ČSN ISO řady 3951 pro přejímku měřením a komplex norem ČSN ISO řady 2859 pro přejímku při kontrole srovnáváním mají nyní identickou vnitřní strukturu, což umožňuje jejich snadné vzájemné porovnání z hlediska jejich výhod a nevýhod při aplikaci. Současně je třeba upozornit i na změny ve tvarech přejímacích plánů v nových částech norem ČSN ISO řady 3951 v porovnání s tvary těchto přejímacích plánů ve zrušené normě ČSN ISO 3951 z října 1993.

ISO 2859-1:1999 zavedena v ČSN ISO 2859-1:2000 (01 0261) Statistické přejímky srovnáváním – Část 1: Přejímací plány AQL pro kontrolu každé dávky v sérii

ISO 3534-1:2006 zavedena v ČSN ISO 3534-1:2010 Statistika – Slovník a značky – Část 1: Obecné statistické termíny a termíny používané v pravděpodobnosti

ISO 3534-2:2006 zavedena v ČSN ISO 3534-2:2010 Statistika – Slovník a značky – Část 2: Aplikovaná statistika

ISO 3951-1:2005 zavedena v ČSN ISO 3951-1:2008 Statistické přejímky měřením – Část 1: Stanovení přejímacích plánů AQL jedním výběrem pro kontrolu každé dávky v sérii pro jediný znak kvality a jediné AQL

ČSN ISO 2854:1994 (01 0234) Statistická interpretace údajů – Odhady a testy středních hodnot a rozptylů

ČSN ISO 2859-2:1992 (01 0261) Statistické přejímky srovnáváním – Část 2: Přejímací plány LQ pro kontrolu izolovaných dávek

ČSN ISO 2859-10:2007 (01 0261) Statistické přejímky srovnáváním – Část 10: Úvod do norem ISO řady 2859 statistických přejímek pro kontrolu srovnáváním

ČSN ISO 5479:1998 (01 0239) Statistická interpretace údajů – Testy odchýlení od normálního rozdělení

ČSN ISO 5725-2:1997 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 2: Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Petr Svoboda

Statistické přejímky měřením – ISO 3951-5
Část 5: Přejímací plány AQL postupným výběrem při kontrole První vydání
měřením (známá směrodatná odchylka) 2006-03-01

Příloha A (normativní) Přejímací plány pro normální, zpřísněnou a zmírněnou kontrolu 27

Příloha B (normativní) Kritické hodnoty pro maximální směrodatné odchylky 31

Veškerá práva vyhrazena. Pokud není specifikováno jinak, nesmí být žádná část této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, elektronickým nebo mechanickým, včetně fotokopií a mikrofilmů, bez písemného svolení buď od organizace ISO na níže uvedené adrese, nebo od členské organizace ISO v zemi žadatele.

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Práce na tvorbě mezinárodních norem obvykle provádějí technické komise ISO. Každý člen ISO zajímající se o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech otázkách elektrotechnické normalizace.

Mezinárodní normy se navrhují v souladu s pravidly uvedenými v Části 2 Směrnic ISO/IEC.

Hlavním úkolem technických komisí je připravit mezinárodní normy. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členským orgánům k hlasování. Zveřejnění mezinárodní normy vyžaduje schválení alespoň 75 % hlasujících členů.

Upozorňuje se na možnost, že některé z prvků tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit zodpovědnou za identifikování libovolného patentového práva nebo všech patentových práv.

ISO 3951-5 byla připravena technickou komisí ISO/TC 69 Aplikace statistických metod, subkomisí SC 5 Statistické přejímky.

Toto vydání ruší a nahrazuje Přílohu A v ISO 8423:1991, která byla technicky revidována, aby se výrazně zlepšila její kompatibilita se systémem statistických přejímek v ISO 3951-1.

ISO 3951 se skládá z následujících částí pod obecným názvem Statistické přejímky měřením:

Od současných výrobních procesů se často očekává dosažení tak vysokých úrovní kvality, že počet neshodných jednotek se uvádí v počtu jednotek na milion. Za těchto okolností běžně používané přejímací plány srovnáváním – například plány uváděné v ISO 2859-1 – vyžadují neúnosně vysoké rozsahy výběrů. Když je možné použít přejímací plány při kontrole měřením – uváděné například v ISO 3951-1 – jsou rozsahy výběrů mnohem menší. Avšak, zvláště v případě přejímky produktů s extrémně vysokou kvalitou jsou i tyto rozsahy výběrů stále příliš velké. Je tedy třeba uplatnit normalizované statistické postupy, které vyžadují nejmenší možné rozsahy výběrů. Přejímací plány postupným výběrem jsou jediné statistické postupy, které tuto potřebu splňují. Matematicky bylo prokázáno, že přejímací plány postupným výběrem mají nejmenší průměrný rozsah výběru. Tedy existuje značná potřeba předložit přejímací plány postupným výběrem, které jsou statisticky ekvivalentní k široce používaným přejímacím plánům z ISO 3951-1, požadují však významně nižší průměrné rozsahy výběrů.

Zásadní předností přejímacích plánů postupným výběrem je snížení průměrného rozsahu výběru. Průměrný rozsah výběru je průměr všech rozsahů výběrů, které mohou nastat při použití určitého přejímacího plánu pro danou úroveň kvality dávky nebo procesu. Použití přejímacích plánů postupným výběrem vede k menšímu průměrnému počtu vzorků než u přejímacích plánů jedním výběrem, který má ekvivalentní operativní charakteristiku. Pro přejímací plány postupným výběrem v této části ISO 3951 bylo zavedeno pravidlo zkrácení představující horní mez 1,5n₀ pro skutečný počet jednotek, které mají být kontrolovány, kde n₀ je rozsah výběru odpovídajícího přejímacího plánu jedním výběrem.

Pravidla spojená s přejímacím plánem postupným výběrem jsou kontrolory často nesprávně chápána oproti jednoduchým pravidlům pro přejímací plány jedním výběrem.

Protože skutečný počet kontrolovaných jednotek pro konkrétní dávku není předem znám, přináší použití přejímacích plánů postupným výběrem různé organizační těžkosti. Například může být obtížný časový rozpis kontrolních operací.

Způsobuje-li odběr jednotek v různých časech výrazné obtíže, potom výhoda snížení průměrného rozsahu výběru u přejímacích plánů postupným výběrem může být znehodnocena růstem nákladů na odběr vzorků.

Trvá-li zkouška jedné jednotky dlouho a může-li být zkoušeno současně několik jednotek, jsou přejímací plány postupným výběrem časově náročnější než přejímací plány jedním výběrem.

Je-li dávka tvořena dvěma nebo více poddávkami z různých zdrojů a je-li podezření, že existuje významný rozdíl v kvalitě těchto poddávek, je odběr reprezentativního vzorku při aplikaci přejímacího plánu postupným výběrem mnohem obtížnější, než při aplikaci přejímacího plánu jedním výběrem.

Vyváženost mezi předností menšího průměrného počtu vzorků při přejímacím plánu postupným výběrem a výše uvedenými nevýhodami vede k závěru, že přejímací plány postupným výběrem jsou vhodné pouze tehdy, když kontrola jednotlivých jednotek je nákladná ve srovnání s režijními náklady na kontrolu.

Volba mezi použitím přejímacích plánů jedním výběrem a postupným výběrem se má provést před zahájením vlastní kontroly dávky. Během kontroly dávky není dovoleno přecházet z jednoho typu plánu na druhý, protože – při ovlivňování volby přejímacího kritéria dosaženými výsledky kontroly – se mohou operativní charakteristiky plánů výrazně změnit.

Ačkoliv použití přejímacích plánů postupným výběrem je v průměru mnohem hospodárnější než při použití odpovídajících přejímacích plánů jedním výběrem, může během kontroly konkrétní dávky přijetí nebo nepřijetí dávky nastat až ve velmi pokročilém stupni kontroly, protože kumulativně načítaná volná vzdálenost od mezní hodnoty (statistika použitá pro stanovení přijatelnosti) setrvává po dlouhou dobu v pásmu mezi přejímací hodnotou a zamítací hodnotou. Při použití grafické metody to odpovídá náhodnému vývoji schodovité křivky setrvávající v zóně nerozhodnosti.

Ke zmírnění této nevýhody se před zahájením kontroly dávky stanoví hodnota zkrácení rozsahu výběru a kontrola se ukončí, dosáhne-li kumulativní rozsah výběru hodnoty zkrácení n_t bez určení přijatelnosti. Přijatelnost nebo nepřijatelnost dávky se pak stanoví použitím přejímací hodnoty odpovídající hodnotě zkrácení.

Při obecném použití přejímacích plánů postupným výběrem představuje zkrácení obvykle odchylku od jejich zamýšleného použití, která vede k deformaci jejich operativních charakteristik. V této části ISO 3951 byly operativní charakteristiky přejímacích plánů postupným výběrem stanoveny s ohledem na uvažované zkrácení, takže zkrácení je integrální složkou předkládaných plánů.

Tato část ISO 3951 stanovuje systém přejímacích plánů postupným výběrem (schémata) pro kontrolu každé dávky v sérii při kontrole měřením. Schémata jsou indexována řadou preferovaných hodnot přípustné meze kvality (AQL) uspořádanou od 0,01 do 10, které jsou definovány v procentech neshodných jednotek.

Záměrem schémat v ISO 3951 je přimět dodavatele – vyvoláním ekonomického a psychologického tlaku při nepřijetí dávky – aby udržoval průměr procesu alespoň na takové úrovni, jako je předepsaná hodnota AQL, přičemž současně poskytuje horní hranici pro riziko odběratele, že bude přijata ojedinělá dávka špatné kvality.

Schémata jsou navržena k aplikaci pro spojitou sérii dávek, což znamená řadu dostatečně dlouhou k tomu, aby mohla být použita přechodová pravidla (viz kapitolu 6). Tato pravidla poskytují:

má-li se kontrolní postup aplikovat na spojité série dávek diskrétních produktů pocházejících od jednoho výrobce používajícího stejný výrobní proces. V případě různých výrobců nebo různých procesů se tato část ISO 3951 používá na každý z nich odděleně;
uvažuje-li se pro tyto produkty pouze jediný znak kvality x, který musí být měřitelný ve spojité stupnici;
je-li nejistota systému měření zanedbatelná vzhledem ke směrodatné odchylce výrobního procesu;

je-li výroba je stabilizována (ve statisticky zvládnutém stavu) a znak kvality x se řídí normálním rozdělením (nebo toto rozdělení může být normálním aproximováno) nebo rozdělením, které může být matematicky transformováno na normální rozdělení;
je-li směrodatná odchylka znaku kvality x známa;

UPOZORNĚNÍ Postupy uvedené v této části ISO 3951 není vhodné aplikovat na dávky, které byly předtím tříděny vzhledem k neshodným jednotkám.

definuje-li smlouva nebo norma horní mezní hodnotu U, dolní mezní hodnotu L nebo obě tyto hodnoty; jednotka je kvalifikována jako shodná, právě tehdy, když měřený znak kvality x vyhovuje podle okolností jedné z následujících nerovností:
1. x £ U (tj. není překročena jednostranná horní mezní hodnota);
2. x ³ L (tj. není podkročena jednostranná dolní mezní hodnota);
3. L £ x £ U (tj. není podkročena dolní mezní hodnota, ani překročena horní mezní hodnota při dvoustranných mezních hodnotách).

V této části ISO 3951 se při předpisu dvoustranných mezních hodnot předpokládá, že shoda vůči oběma mezním hodnotám je vzhledem k integritě produktu buď pro obě meze stejně důležitá, nebo že je ji třeba posuzovat odděleně pro každou mez.V prvním případě je vhodné aplikovat jedinou hodnotu AQL vůči celkovému procentu produktů vně obou mezních hodnot. To se nazývá propojený požadavek na hodnotu AQL. Ve druhém případě se oddělené hodnoty AQL použijí pro neshodu vně každé z mezí a to se nazývá oddělený požadavek na hodnoty AQL.

V této části ISO 3951 je přijatelnost dávky stanovena implicitně z odhadu procenta neshodných jednotek v procesu, který je založen na náhodném výběru jednotek z dávky. Jako taková není použitelná pro posuzování izolovaných dávek nebo krátkých sérií dávek. V tomto případě se odkazuje na ISO 2859-2 obsahující vhodné přejímací plány.