ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 25.160.40 Červenec 2011

idt ISO 9015-2:2003

Destructive tests on welds in metallic materials – Hardness testing – Part 2: Microhardness testing of welded joints

Essais destructifs des soudures sur matériaux métalliques – Essais de dureté – Partie 2: Essai de microdureté
des assemblages soudés

Zerstörende Prüfung von Schweißverbindungen an metallischen Werkstoffen – Härteprüfung – Teil 2: Mikrohärteprüfung
an Schweißverbindungen

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 9015-2:2011. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 9015-2:2011. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Nahrazení předchozích norem

Touto normou se nahrazuje ČSN EN 1043-2 (05 1134) z února 1998.

Národní předmluva

Změny proti předchozím normám

Mění se následující:

– odkazy na normy ISO,

– povinnost, místo možnosti, dodržet některé činnosti při zkoušce,

– jsou opraveny některé technické nepřesnosti při zkoušení mikrotvrdosti.

Informace o citovaných normativních dokumentech

ISO 6507-1 zavedena v ČSN EN ISO 6507-1 (42 0374) Kovové materiály – Zkouška tvrdosti podle Vickerse – Část 1: Zkušební metoda

Vypracování normy

Zpracovatel: Chevess Engineering, s.r.o. Brno, IČ 26883473; Ing. Jiří Podhora, CSc.

Technická normalizační komise: TNK 70, Svařování

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Josef Vašák

EVROPSKÁ NORMA EN ISO 9015-2
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Březen 2011

ICS 25.160.40 Nahrazuje EN 1043-2:1996

Destruktivní zkoušky svarů kovových materiálů – Zkoušení tvrdosti –
Část 2: Zkoušení mikrotvrdosti svarových spojů
(ISO 9015-2:2003)

Destructive tests on welds in metallic materials – Hardness testing –
Part 2: Microhardness testing of welded joints
(ISO 9015-2:2003) 

Tato evropská norma byla schválena CEN 2011-02-13.

Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

© 2011 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN ISO 9015-2:2011 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.

Předmluva

Text ISO 9015-2:2003 byl vypracován technickou komisí ISO/TC 44 „Svařování a příbuzné procesy“ a byl převzat jako EN ISO 9015-2:2011 technickou komisí CEN/TC 121 „Svařování“, jejíž sekretariát je veden v DIN.

Této evropské normě je nutno nejpozději do září 2011 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do září 2011.

Upozorňuje se možnost, že některé z prvků tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN (a/nebo CENELEC) nelze činit odpovědnými za identifikaci jakéhokoli patentového práva nebo všech takových patentových práv.

Tato norma nahrazuje EN 1043-2:1996

Podle vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

Oznámení o schválení

Text ISO 9015-2:2003 byl schválen CEN jako EN ISO 9015-2:2011 bez jakýchkoliv modifikací.

Obsah

Strana

Předmluva 4

1 Předmět normy 6

2 Citované normativní dokumenty 6

3 Princip 6

4 Značky a zkrácené termíny 6

5 Příprava zkušebních vzorků 6

6 Zkušební postup 7

6.1 Řada vtisků (R) 7

6.2 Jednotlivé vtisky (E) 7

7 Výsledky zkoušky 7

8 Zkušební protokol 8

Příloha A (informativní)   Příklad zkušebního protokolu ke zkoušení tvrdosti (R) svarových spojů 11

Příloha B (informativní)   Příklad zkušebního protokolu ke zkoušení tvrdosti (E) svarových spojů 12

Bibliografie 13

1 Předmět normy

Tato část ISO 9015 specifikuje zkoušky mikrotvrdosti na příčných řezech svarových spojů kovových materiálů s vysokými gradienty tvrdosti. Odpovídá zkouškám tvrdosti podle Vickerse podle ISO 6507-1, obvykle se zkušebními zatíženími 0,98 N nebo menšími než 49 N (HV 1 nebo menší než HV 5).

POZNÁMKA Zkoušení má být provedeno tak, aby byla zjištěna nejvyšší a nejnižší hodnota tvrdosti obou základních materiálů (v případě různorodých materiálů obou základních materiálů) a svarového kovu.

Tato část ISO 9015 nezahrnuje zkoušení tvrdosti svarů při zatíženích 49,03 N a vyšších, pro které platí ISO 9015-1.

Tato část ISO 9015 neplatí pro zkoušení tvrdosti velmi úzkých svarů, např. typicky provedených laserovým nebo elektronovým svařováním, pro které platí ISO 22826.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.  

Zdroj: www.cni.cz