ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 33.100.10 Listopad 2011

Zařízení informační techniky – Charakteristiky vysokofrekvenčního rušení – Meze a metody měření

ČSN
EN 55022
ed. 3

33 4290

mod CISPR 22:2008

Information technology equipment – Radio disturbance characteristics – Limits and methods of measurement

Appareils de traitement de l’information – Caractéristiques des perturbations radioélectriques – Limites et méthodes
de mesure

Einrichtungen der Informationstechnik – Funkstöreigenschaften – Grenzwerte und Messverfahren

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 55022:2010. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 55022:2010. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Nahrazení předchozích norem

S účinností od 2013-12-01 se nahrazuje ČSN EN 55022 ed. 2 (33 4290) z dubna 2007, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

 

Národní předmluva

Upozornění na používání této normy

Souběžně s touto normou se může do 2013-12-01 používat dosud platná ČSN EN 55022 ed. 2 (33 4290) z dubna 2007, v souladu s předmluvou k EN 55022:2010.

Změny proti předchozím normám

V této normy jsou proti předchozímu vydání provedeny úpravy odpovídající dříve vydaným změnám, rovněž jsou provedeny další úpravy textu. Dále jsou zavedeny změny dané společnými modifikacemi CENELEC.

Informace o citovaných normativních dokumentech

IEC 60083:2006nezavedena

IEC 61000-4-6:2003zavedena v ČSN EN 61000-4-6 ed. 2:2008 (33 3432) Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 4-6: Zkušební a měřicí technika – Odolnost proti rušením šířeným vedením, indukovaným vysokofrekvenčními poli

CISPR 11:2003zavedena v ČSN EN 55011 ed. 2:2007 (33 4225) Průmyslová, vědecká a lékařská (ISM) vysokofrekvenční zařízení – Charakteristiky vysokofrekvenčního rušení – Meze a metody měření

CISPR 13:2001zavedena v ČSN EN 55013:2002 (33 4228) Rozhlasové a televizní přijímače a přidružená zařízení – Charakteristiky rádiového rušení – Meze a metody měření

CISPR 16-1-1zavedena v ČSN EN 55016-1-1 ed. 3 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 1-1: Přístroje pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Měřicí přístroje

CISPR 16-1-2:2003zavedena v ČSN EN 55016-1-2:2005 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 1-2: Přístroje pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Pomocná zařízení – Rušení šířené vedením

CISPR 16-1-4zavedena v ČSN EN 55016-1-4 ed. 3:2010 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 1-4: Přístroje pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Antény a zkušební stanoviště pro měření rušení šířeného zářením

CISPR 16-2-3:2003nezavedena*)

CISPR 16-2-3:2006zavedena v ČSN EN 55016-2-3 ed. 2:2007 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 2-3: Metody měření rušení a odolnosti – Měření rušení šířeného zářením

CISPR 16-4-2:2003zavedena v ČSN EN 55016-4-2:2005 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 4-2: Nejistoty, statistické hodnoty a stanovování mezí – Nejistoty při měřeních EMC

Porovnání s mezinárodní normou

V této normě jsou zapracovány společné modifikace CENELEC. Jsou označeny svislou čarou podél textu. Navíc je proti CISPR 22 vypuštěna příloha G.

Informativní údaje z IEC CISPR 22:2008

Tato mezinárodní norma byla vypracována v CISPR SC I Elektromagnetická kompatibilita zařízení informační techniky, zařízení multimédií a přijímačů.

Toto šesté vydání CISPR 22 zrušuje a nahrazuje páté vydání z roku 2005 a jeho změny 1 (2005) a 2 (2006). Toto vydání je revizí menšího rozsahu.

K vydání tohoto nového vydání vedl dokument CISPR/I/265/FDIS, rozeslaný národním komitétům jako změna 3.

Text této normy vychází z pátého vydání, změn 1 a 2 a z následujícího dokumentu:  

FDIS

Zpráva o hlasování

CISPR/I/265/FDIS

CISPR/I/271/RVD

Úplné informace o hlasování při schvalování této normy je možné nalézt ve zprávě o hlasování uvedené v tabulce.

Tato publikace byla navržena v souladu se směrnicemi ISO/IEC, Část 2.

Komise rozhodla, že obsah základní publikace a jejích změn se nebude měnit až do výsledného data aktualizace uvedeného na internetové adrese IEC http://webstore.iec.ch v údajích o této publikaci. K tomuto datu bude publikace

Vypracování normy

Zpracovatel: EMCING® – Ing. Ivan Kabrhel, CSc., IČ 10420991

Technická normalizační komise: TNK 47 Elektromagnetická kompatibilita

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Tomáš Pech


EVROPSKÁ NORMA EN 55022
EUROPEAN STANDARD

NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM
Prosinec 2010

ICS 33.100.10 Nahrazuje EN 55022:2006 + A1:2007 + A2:2010

Zařízení informační techniky – Charakteristiky vysokofrekvenčního rušení –
Meze a metody měření
(CISPR 22:2008, modifikovaná)

Information technology equipment – Radio disturbance characteristics –
Limits and methods of measurement
(CISPR 22:2008, modified)

Appareils de traitement de l’information –
Caractéristiques des perturbations radioélectriques –
Limites et méthodes de mesure
(CISPR 22:2008, modifiée)

Einrichtungen der Informationstechnik – Funkstöreigenschaften – Grenzwerte und Messverfahren
(CISPR 22:2008, modifiziert)

Tato evropská norma byla schválena CENELEC 2010-12-01. Členové CENELEC jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy.

Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoliv člena CENELEC.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CENELEC do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CENELEC jsou národní elektrotechnické komitéty Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CENELEC

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

European Committee for Electrotechnical Standardization

Comité Européen de Normalisation Electrotechnique

Europäisches Komitee für Elektrotechnische Normung

Řídicí centrum: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

© 2010 CENELEC Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky
jsou celosvětově vyhrazena členům CENELEC.
Ref. č. EN 55022:2010 E

Předmluva

Text mezinárodní normy CISPR 22:2008 vypracovaný v technické komisi CISPR SC I „Elektromagnetická kompatibilita zařízení informační techniky, zařízení multimédií a přijímačů“ byl spolu se společnými modifikacemi vypracovanými technickou komisí CENELEC TC 210 „Elektromagnetická kompatibilita (EMC)“ předložen k jednotnému schvalovacímu postupu a byl schválen CENELEC jako EN 55022 dne 2010-12-01.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN a CENELEC nelze činit odpovědnými za identifikaci libovolného patentového práva nebo všech takových patentových práv.

Tento dokument nahrazuje EN 55022:2006 + A1:2007 + FprA2:2009.

Byla stanovena tato data: 

  • nejzazší datum zavedení EN na národní úrovni
    vydáním identické národní normy nebo vydáním
    oznámení o schválení EN k přímému používání
    jako normy národní

(dop)

2011-12-01

  • nejzazší datum zrušení národních norem,
    které jsou s EN v rozporu

(dow)

2013-12-01

Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu, který byl CENELEC udělen Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a zahrnuje základní požadavky směrnic ES 2004/108/ES a 1999/5/ES. Viz přílohu ZZ.

Přílohy ZA a ZZ doplnil CENELEC.

Oznámení o schválení

Text mezinárodní normy CISPR 22:2005 byl schválen CENELEC jako evropská norma s odsouhlasenými společnými modifikacemi.

Obsah

Strana

Úvod 10

1 Rozsah platnosti a předmět normy 11

2 Citované normativní dokumenty 11

3 Definice 12

4 Třídění ITE 14

4.1 Třída B ITE 14

4.2 Třída A ITE 14

5 Meze pro rušení šířené vedením na síťových svorkách a telekomunikačních vstupech/výstupech (portech) 14

5.1 Meze rušivého napětí na síťových svorkách 14

5.2 Meze nesymetrického rušení (common mode) šířeného vedením na telekomunikačních vstupech/výstupech
(portech) 15

6 Meze pro rušení šířené zářením 16

6.1 Meze pro kmitočty pod 1 GHz 16

6.2 Meze pro kmitočty nad 1 GHz 16

7 Interpretace mezí CISPR pro meze vysokofrekvenčního rušení 17

7.1 Význam mezí CISPR 17

7.2 Použití mezí při zkouškách shody zařízení sériové výroby 16

8 Všeobecné podmínky měření 18

8.1 Okolní šum 18

8.2 Všeobecné uspořádání 18

8.3 Uspořádání EUT 20

8.4 Provoz EUT 21

9 Metoda měření rušení šířeného vedením na napájecích svorkách a na telekomunikačních vstupech/výstupech
(portech) 22

9.1 Měřicí detektory 22

9.2 Měřicí přijímače 22

9.3 Umělá síť (AMN) 23

9.4 Referenční zemní rovina 23

9.5 Uspořádání EUT 23

9.6 Měření rušení na telekomunikačních vstupech/výstupech (portech) 25

9.7 Záznam měření 27

10 Metoda měření rušení šířeného zářením 28

10.1 Měřicí detektory 28

10.2 Měřicí přijímače pod 1 GHz 28

10.3 Anténa pod 1 GHz 28

10.4 Měřicí stanoviště pod 1 GHz 28

10.5 Uspořádání EUT pod 1 GHz 29

10.6 Měření rušení šířeného zářením pro kmitočty nad 1 GHz 29

10.7 Záznam měření 30

10.8 Měření za přítomnosti silných signálů okolí 30

10.9 Zkoušení v místě instalace u uživatele 30

11 Nejistota měření 30

Strana

Příloha A (normativní) Měření útlumu stanoviště na alternativních zkušebních stanovištích 39

Příloha B (normativní) Rozhodovací diagram pro měření detektorem vrcholové hodnoty 44

Příloha C (normativní) Možná zkušební uspořádání pro nesymetrická (common mode) měření 45

Příloha D (informativní) Schéma zapojení impedančních stabilizačních sítí (ISN) – příklady 50

Příloha E (informativní) Parametry signálů na telekomunikačních vstupech/výstupech (portech) 59

Příloha F  (informativní) Důvody pro měření rušení a metody na telekomunikačních portech 61

Bibliografie 68

Příloha ZA 69

Příloha ZZ (informativní) Pokrytí základních požadavků směrnic ES 70

Tabulka 1 – Meze pro rušení šířené vedením na síťových svorkách – zařízení třídy A ITE 14

Tabulka 2 – Meze pro rušení šířené vedením na síťových svorkách – zařízení třídy B ITE 15

Tabulka 3 – Meze nesymetrického rušení (common mode) šířeného vedením na telekomunikačních
vstupech/výstupech (portech) v kmitočtovém rozsahu 0,15 MHz až 30 MHz – zařízení třídy A 15

Tabulka 4 – Meze nesymetrického rušení (common mode) šířeného vedením na telekomunikačních
vstupech/výstupech (portech) v kmitočtovém rozsahu 0,15 MHz až 30 MHz – zařízení třídy B 15

Tabulka 5 – Meze rušení šířeného zářením pro zařízení třídy A ITE v měřicí vzdálenosti 10 m 16

Tabulka 6 – Meze rušení šířeného zářením pro zařízení třídy B ITE v měřicí vzdálenosti 10 m 16

Tabulka 7 – Meze rušení šířeného zářením pro zařízení třídy A ITE v měřicí vzdálenosti 3 m 16

Tabulka 8 – Meze rušení šířeného zářením pro zařízení třídy B ITE v měřicí vzdálenosti 3 m 16

Tabulka 7 – Zkratky použité v obrázcích 31

Tabulka A.1 – Normalizovaný útlum stanoviště (AN (dB)) pro doporučené geometrie se širokopásmovými anténami 40

Tabulka F.1 – Shrnutí výhod a nevýhod metod popsaných v příloze C. 62

Obrázek 1 – Zkušební stanoviště 31

Obrázek 2 – Minimální alternativní měřicí stanoviště 31

Obrázek 3 – Minimální rozměr kovové zemní roviny 32

Obrázek 4 – Příklad zkušebního uspořádání pro stolní zařízení (emise šířené vedením a zářením) (půdorys) 32

Obrázek 5 – Příklad zkušebního uspořádání pro stolní zařízení (emise šířené vedením – alternativa 1a) 33

Obrázek 6 – Příklad zkušebního uspořádání pro stolní zařízení (emise šířené vedením – alternativa 1b) 33

Obrázek 7 – Příklad zkušebního uspořádání pro stolní zařízení (emise šířené vedením – alternativa 2) 34

Obrázek 8 – Příklad zkušebního uspořádání pro zařízení stojící na podlaze (emise šířené vedením) 34

Obrázek 9 – Příklad zkušebního uspořádání pro kombinaci zařízení (emise šířené vedením) 35

Obrázek 10 – Příklad zkušebního uspořádání pro stolní zařízení (emise šířené zářením) 35

Obrázek 11 – Příklad zkušebního uspořádání pro zařízení stojící na podlaze (emise šířené zářením) 36

Obrázek 12 – Příklad zkušebního uspořádání pro zařízení stojící na podlaze s konstrukcemi pro stoupací vedení a s vrchním rozvodem kabely (emise šířené zářením a vedením) 37

Obrázek 13 – Příklad zkušebního uspořádání pro kombinaci zařízení (emise šířené zářením) 38

Obrázek A.1 – Typické umístění antény pro měření normalizovaného útlumu NSA alternativního stanoviště 41

Obrázek A.2 – Umístění antény pro měření alternativního stanoviště pro minimální doporučený prostor 42

Obrázek B.1 – Rozhodovací diagram pro měření detektorem vrcholové hodnoty 44

Obrázek C.1 – Použití CDN popsaných v IEC 61000-4-6 jako CDN/ISN 45

Obrázek C.2 – Použití zátěže 150 W na vnější povrch stínění (CDN/ISN v místě instalace („in situ CDN/ISN“)) 46

Obrázek C.3 – Použití kombinace proudové sondy a kapacitní napěťové sondy se stolním EUT 47

Obrázek C.4 – Kalibrační sestava 48

Obrázek C.5 – Vývojový diagram pro volbu zkušební metody 49

Strana

Obrázek D.1 – ISN pro použití s nestíněnými jednoduchými symetrickými páry 50

Obrázek D.2 – ISN s vysokým podélným konverzním útlumem (LCL) pro použití s jedním nebo dvěma nestíněnými symetrickými páry 51

Obrázek D.3 – ISN s vysokým podélným konverzním útlumem (LCL) pro použití s jedním, dvěma, třemi nebo čtyřmi nestíněnými symetrickými páry 52

Obrázek D.4 – ISN obsahující 50 W přizpůsobovací obvod na rozhraní pro měření napětí pro použití se dvěma
nestíněnými symetrickými páry 53

Obrázek D.5 – ISN pro použití se dvěma nestíněnými symetrickými páry 54

Obrázek D.6 – ISN obsahující 50 W přizpůsobovací obvod na rozhraní pro měření napětí pro použití se čtyřmi
nestíněnými symetrickými páry 55

Obrázek D.7 – ISN pro použití se čtyřmi nestíněnými symetrickými páry 56

Obrázek D.8 – ISN pro použití s koaxiálními kabely, používající vnitřní nesymetrickou tlumivku zhotovenou
z bifilárního vinutí v izolovaném středním vodiči a izolovaném stínicím vodiči na společném magnetickém
jádru (například feritovém toroidu) 56

Obrázek D.9 – ISN pro použití s koaxiálními kabely, používající vnitřní nesymetrickou tlumivku zhotovenou
z miniaturního koaxiálního kabelu (miniaturní polotuhý s pevným měděným stíněním nebo miniaturní kabel
s dvojitým opředeným pláštěm) navinutého na feritových toroidech 57

Obrázek D.10 – ISN pro použití s vícevodičovými stíněnými kabely, používající vnitřní nesymetrickou tlumivku
zhotovenou z bifilárního vinutí více izolovaných signálových vodičů a izolovaného stínicího vodiče
na společném magnetickém jádru (například na feritovém toroidu) 57

Obrázek D.11 – ISN pro použití s vícevodičovými stíněnými kabely, používající vnitřní nesymetrickou tlumivku
zhotovenou navinutím vícevodičového stíněného kabelu na feritových toroidech 58

Obrázek F.1 – Základní schéma pro posouzení mezí s impedancí TCM 150 W 63

Obrázek F.2 – Základní schéma pro měření s neznámou s impedancí TCM 63

Obrázek F.3 – Rozložení impedancí komponent použitých v obrázku C.2 64

Obrázek F.4 – Základní zkušební uspořádání pro měření kombinované impedance 150 W a feritů 65

Úvod

Rozsah této normy je rozšířen na celé vysokofrekvenční pásmo od 9 kHz do 400 kHz, avšak meze jsou stanoveny pouze v omezených kmitočtových rozsazích, což se považuje za postačující pro dosažení odpovídajících úrovní emise pro ochranu rozhlasového a televizního vysílání a telekomunikačních služeb, a což umožňuje jiným přístrojům, aby pracovaly v rozumné vzdálenosti dle svého určení.

1 Rozsah platnost a předmět normy

Tato mezinárodní norma platí pro zařízení ITE podle definice v 3.1.

Jsou uvedené postupy pro měření úrovní nežádoucích signálů generovaných zařízeními ITE a dále jsou stanoveny meze v kmitočtovém rozsahu 9 kHz až 400 GHz jak pro zařízení třídy A, tak třídy B. Na kmitočtech, pro které nejsou uvedeny meze, se nemusí měření provádět.

Účelem této normy je stanovení jednotných požadavků na úrovně vysokofrekvenčního rušení zařízení zde specifikovaných, stanovení mezních úrovní, popsání měřicích metod a standardizování provozních podmínek a interpretace výsledků.

Konec náhledu – text dále pokračuje v placené verzi ČSN.

 

Zdroj: www.cni.cz